❤Dirty short stories❤ (+15)

Drunk

Slastně polykám poslední doušky červeného vína ze své sklenice. Okolo hučí desítky lidí, při tanci se o mě otírá mě pár chlapů, které vidím poprvé a nejspíš i naposledy v životě, a hudba nebere konce. Je tu plno lidí. Plno bavících se lidí, zatímco já myslím na jediného.

     

Jsou tři ráno, všichni jsme už opilí. Nenapadne mě nic lepšího, než vzít do ruky telefon a začít psát. Ráno se budu proklínat a dobře to vím, ale musím využít té kuráže, co mi pití dává. Píšu člověku, kterého jsem ještě před pár dny sama, „rozumně“ odehnala, tak mistrně, že tomu uvěřil a na chvíli jsem tomu věřila snad i já. To bych ale nesměla pít.

A tak píšu, přivolávám komplimenty, v nichž se topím, až do jedné smsky jen tak, pro nic za nic, nic neočekávajíc, napíšu „Přijeď“. Rozhodně nečekám, že se ve tři ráno zvedne a pojede přes celé město.

     Ale najednou je tady. Je tady, sedím mu na klíně, líbám ho, jako by to bylo to nejpřirozenější na celém světě, a nikdy nechci skončit. Končí ale zábava, zvedáme se k odchodu, říká, že mě doprovodí domů. S díky přijímám, koneckonců, i já si uvědomuju, že v tomhle stavu bych sama daleko nedošla. Nedokážu se zříct jeho doteků.

Cítím ruku, sunoucí se po zádech stále níž, cítím horký dech na krku, a když dojdeme k zastávce a čekáme na autobus, přitiskne se ke mně a já cítím i něco jiného.

     

Vtom se ve mně něco vzbouří. Podívám se mu odhodlaně do očí a hlasem tak pevným, že mě to samotnou překvapí, mu oznámím: „Já ale nejedu domů“. Zarazí se. Je vidět, že rozmýšlí, jestli to myslím vážně a co s tím. Po chvíli si mě přitáhne, políbí tak hluboce, jako snad ještě nikdy, a když si o něj po zuřivém líbání zadýchaně opřu hlavu, skloní se ke mně a do ucha mi zašeptá: „Jedeš. Jedeš ke mně domů“. Šeptá dál. Šeptá sliby, co všechno se bude dít, až k němu dojedeme. Vlhnu už jen z těch vět, co vypouští. Nestát okolo několik lidí, vezmu si ho hned, pulzuje mnou taková touha, že to sotva vydržím.

     

Ta cesta k němu trvá celé hodiny! Konečně jsme tam, tiše, jak jen to jde, vycházíme po schodech, až nás vysvobodí zaklapnutí dveří. Rozsvítí a podívá se na mě. V jeho obličeji vidím otázky jako: „Tak co teď?“, „Pořád to chceš?“, „Můžu?“.

Pár kroky překonám vzdálenost mezi námi a hladově ho líbám, vychutnávám si každý kousek jeho odkryté kůže. S úlevou mi oplácí. To sako mu neuvěřitelně sluší, stejně ale vydrží sotva pár vteřin.

Přesouváme se na pohovku. Pomalu, toužebně rozepínám jeden knoflíček košile za druhým, každé nově objevené sebemenší místečko celé pečlivě zlíbám, než se začnu věnovat dalšímu knoflíčku. Cítím, jak má těsno v kalhotách, ale ty ještě nechávám být. Čekal, že knoflík kalhot vezmu jedním vrzem s košilí, baví mě ho týrat. Sedím mu obkročmo na klíně, takže se mi z krátkých šatů se stalo už jen tričko. Hladí mě po zadečku, zatímco já ochutnávám každý milimetr jeho holé kůže.

Je hrozně sexy, jak tam tak leží, rozvalený v pohovce, s košilí nedbale roztaženou a tázavým pohledem.

     Když já nic nedělám, rozehrají hru jeho ruce. Nejprve mi je vsune pod šaty, které mi postupně vyhrnuje, až mi je přetáhne přes hlavu a hodí skoro neurvale někam do kouta. Jindy tak jemný, kultivovaný člověk, se najednou mění ve zvíře, které i tak pitomým gestem, jako je zahození svlečeného kusu oblečení, dovede demonstrovat svoji sílu. Jediným pohybem prstů mě zbavuje podprsenky a líbá čerstvě odkrytý prs, zatímco druhý opečovává dlaní.

     Pevně mě chytí kolem pasu, zvedne se, až mu leknutím okolo jeho pasu obmotám svoje nohy a pevně je svírám.

Pomalým pohybem, který ale nepřipouští jakýchkoli pochyb, ze mě stahuje i poslední kus oblečení. Všechno uprostřed jediného dech beroucího polibku. Pak se se svými polibky přesouvá na čelist, chvíli se zdrží na krku (dobře ví, jak mě to vzrušuje), sklouzne do jamky pod klíční kostí a pomalu a jistě se sune stále níž. Zvedne na moment hlavu a provokuje mě pohledem a úsměvem, kterým říká: „Jen počkej, budeš mě prosit“.

     

Zlehka, jakoby nedbale mi ji začne hladit konečkem prstu, pak přidá další a zvyšuje tlak. Vsune je dovnitř a jejich práci bravurně přebírá palec. Nahoru, dolu, obkrouží, k tomu pomalé, táhlé, slastně laskající pohyby uvnitř a celou dobu ten jeho pohled. Když vidí, že už to dlouho nevydržím, přidá jazyk. Bože, pohybuje se tak obratně, že během pár minut exploduju.

Svíjím se, ale on mě jen tak nenechá.

Serve ze sebekalhoty a já vidím, jak nedočkavý je. Položím ho na záda a chci mu oplatit. Zlehka jazykem pohladím jeho pyj a vidím, jak při tom přivře oči. Ještě několikrát ho takhle potrápím, než mu ho obejmu rty a jemně s nimi začnu pohybovat a sát. Slyším, jak požitkářsky usykuje.

     

Pak mě zničehonic chytí za hlavu, vytáhne ji zpátky nahoru k sobě, řekne: „Kdepak holčičko, tak jednoduchý to mít nebudeš, abys mě jen tak vykouřila“, chytí mě za boky a nasadí mě na svůj klín. Přivřu oči, jak do mě proniká. Začnu se činit a brzy na něm vidím, jak se mu to líbí. Nebudu to já, kdo bude žebrat. Přirážím jako šílená, ale když cítím, že už se blíží, zpomaluju, až skoro zastavím. Kdyby pohledy zabíjely, jsem v tom okamžiku na místě mrtvá.

Chytí mě za zadeček a snaží se mě směrovat, ale já se ani nepohnu. Chytám ho za košili a vytahuju do sedu. Líbám ho s veškerou vášní, co ve mně je a rozjíždím nový kolotoč. Asi křičím a je mi to jedno, ať se všichni kolem zblázní.

Zarývám mu nehty do zad, až mu na nich zůstávají šrámy. Najednou vykřikne i on. Ztuhne, ale já neustávám a cítím v sobě jeden výstřik, druhý, třetí,…

     „Miluju tě“, zašeptá ještě jakoby v transu. Zhroutíme se spolu do měkké pohovky a usínáme v náručí, ještě celí roztřesení.