Všichni milují první den školy, ne? Nový rok, nová třída, noví přátelé. Je to den plný naděje, kterou postupem času zničí deprese, stres a povinnosti. Já mám, ale první den školy rád, kvůli jinému důvodu. Víte, mám takovou zvláštní "schopnost".
Kolem každého člověka vidím jakousi auru, určité barvy, podle které mohu poznat, jak dlouho bude ten daný člověk žít.
Většina lidí, co jsem potkal, měla zářivě zelenou barvu, což pro ně znamená spoustu času. Potkal jsem také několik lidí se žlutou-oranžovou aurou, která znamená nehodu, jako třeba bouračka. Opravdová "sranda" nastane tehdy, kdy kolem člověka vidím červenou barvu, která je na konci spektra. Znamená to, že budou brzy zabiti, nebo spáchají sebevraždu. Je to trochu smutné, jen je sledovat a vědět, že jejich čas brzy nastane.
Kvůli tomu chodím do třídy vždy dřív, abych mohl sledovat své spolužáky a "věštit" jejich smrt. První spolužák měl kolem sebe rudou. Nebyla to červená, ale zářivě rudá barva. Trochu jsem se nad tím pousmál. Smůla, kámo. Ale jak přicházeli další a další spolužáci, všichni měli stejnou, zářivě rudou barvu. Konečně jsem si všiml svého odrazu, v okně, s rudou aurou. Zkameněl jsem.
Náš profesor měl zářivě zelenou.
