DĚTI ANARCHIE

|KAPITOLA NULTÁ|

Obyčejný svět. Takový, jaký ho známe a jaký jsme si mysleli, že znát budeme. Dny, které se nemění, pocity, které prožíváme stále dokola a systém, který nepodporuje změny. Jenže tohle všechno se zády změnilo na chaos, paniku, násilí a bezvládí.

Padl systém a s ním i mnoho pravidel. Politiku nahradil obyčejný kodex, který musel každý dodržovat;

Poškodí-li ti, poškodíš mu taky.
Zaseje ránu, zasej mu dvě.

Tehdy se zcela obyčejní lidé museli prosadit. Cestovat a začít skutečně bojovat o svůj život. Všechno se zdálo být náhle tak těžké a nedosažitelné. A jediný nepřítel, byl lid lidu.

Začínali se projevovat skutečné vlastnosti vašich blízkých a v jejich očích panoval čistý strach a hrůza. Ty, co jste znali se vám odcizili.

Anarchie nám kradla lidskost, a přesto nám toho tolik dala. Ukázala nám, jak je člověk sám o sobě mocný a jak je zřetelný je jeho hlas, když je naslouchán. Jak silná je jeho pěst, když dorazí a v jakém měřítku dokážeme změnit životy kolem nás.