CIX.

16 2 0
                                    

,,Vidím a slyším, že vás můj oděv znepokojuje a i z důvodů nadálé komunikace bude nejspíš lepší, když se půjdu převléknout do něčeho vhodnějšího."

Vstala jsem tedy a bylo mi jasné, že jakmile bych opustila zorné pole drzého člověka, tak by se dal na útěk. Zavolala jsem si proto před dveře pár svých lidí a s klidnou duší se převlékla ve svém pokoji do obyčejného černého tílka s obléhavou bílou sukní nad kolena, kterou jsem doplnila černými lodičkami.

Osudem SpoutanáKde žijí příběhy. Začni objevovat