🌌...32...🌌

128 19 0
                                    

Zase spolu leželi v posteli v pevném objetí.

Bylo to pro ně mechanické. Jako dýchání, mrkání a potřeba jíst...naprosto přirozené.

Tae se potřeboval svěřit.

,,Ve čtvrtek...Kook se se mnou rozešel a odjel...nechce se mnou udržovat kontakt..."

,,Ježiši...to, to mě mrzí."

Hoseok byl vždy dobrý herec.

Po zbytek noci bylo ticho. Nebylo si co říci...Slova totiž nebyla potřeba.

Jedno zničené tělo se postupně léčilo v milujích spárech zla, převlečeného za dobro.

Taková ta milostivá lež, která na konec bolí nejvíce.

Špatný démon s křídly anděla.

A Hobi pro něj anděl byl...Stejně tak špatný.

Sᴏʀʀʏ ᴛʜᴀᴛ I ʟᴏᴠᴇᴅ ʏᴏᴜ... {Vhope}💧Kde žijí příběhy. Začni objevovat