my dear diary

1/10/18

10:23

sedím v Mc Donaldu. Upravovala jsem cover k tomuhle dílu. Dala jsem si míchaný vajíčka a colu. Actually jsem na dietě, takže bych nic z toho jíst neměla, ale já dietky nikdy moc nedržela. Ráno jsem nešla do školy-jednoduše jsem zatáhla, protože co si budem... kdo by chtěl psát 3 testy, když se ani na jeden neučil co :)?

Uvažuju nad tím, jestli na mě teďka Matěj myslí... asi bych měla vysvětlit co, proč a jak... nebo si to spíš nechám na jindy.

Já a Matěj. Hh. Nebavíme se, teďka vlastně se už ani nepozdravíme. Nechápu to a nepřijde mi to správné, ale on s tím očividně nemá problém. Dost mě to mrzí. Byli jsme nejlepší kamarádi a já se do něj pak zamilovala a on do mě časem taky (víc asi moc není důležitý). Každopádně jsme si byli docela dost blízký(nevim jak se to stupněji hah sorka). Chybí mi. Hrozně moc. Nemyslím si, že by to bylo proto, že bych ho milovala. Prostě mi chybí jeho přítomnost. U většiny lidí to mám stějne, ale s ním jsem trávila posledních 5 měsíců. JO POČKAT-dneska to je přesně 5 měsíců co se hodně hodně bavíme. JESUS. Ani by mi to nedošlo tyjo. Až bych mu napsala. Ne to udělat nemůžu. Nebudu mu psát. Jemu by to bylo jedno. Nejspíš. Já nevím. Nic nevim. Achjo. Asi píšu pátý přes devátý co? NO STANE SE. Jednoduše píšu přesně to, co mě napadne. Ale docela mě to plesklo, že je to už 5 měsíců. Na moje narozeniny to bude půl roku... a taky asi měsíc od toho co se spolu nebavíme... ale kdo ví, třeba se to změní. Třeba se se mnou zase začne bavit. Nebo si najde holku ha :) taky možnost žejo. Ale kdo ví. Věci se mění ze dne na den.

Poslouchám Stay od Post Malona a strašně mi to připomíná Matěje. JO - just sayin - TOHLE BUDE ASI DOST PLNÝ MATĚJE. Každopádně teď jsem si vzpomněla na jednoho kluka z tanečních. Je to francouz a surfuje - miluju surfování a francouzštinu, takže asi chápete - každopáďo budeme mu říkat Surfař, jelikož jménem mu říkat nemůžu, kdyby to náhodou objevil někdo kdo mě zná. Heleďte se ale je krásnej. Má dokonalej úsměv a pronikavej kukuč. Taky má delší vlasy... což je narozdíl od těch dnešních košťat fakt hezký. Nevim kolik mu je ha. Ale Matěj ho zná. Byl s ním v týmu. Ráda bych napsala co, ale bylo by to moc obvious, takže vás zase nechám v bádání. Ale upřímně nemůžu přestat myslet na ten Surfařův pohled. Málem jsme spolu tancovali. Když byla pánská volenka, tak požádal mojí kamarádku. Nežárlila jsem. Teď kecám :d pardon. Je ale fakt krásnej. 

Snažim se Matěje dostat z hlavy. Je to těžký, co si budem. Několik nocí jsem kvůli němu probrečela a nespala. Ale proč by se mi mělo stýskat po někom, komu se po mně nestýská? Proč by mi měl chybět, když já jemu nechybím? Proč bych tu měla být pro něj furt, když on tu pro mě není? Proč bych se o něj měla zajímat, když on se o mě nezajíma? P R O Č ? 

Ale klid. Budu dál myslet na Surfaře a dělat, že je pro mě teď důležitější, jelikož ten jeho úsměv je fakt-JESUS-MARRY ME. Fakt bych se s ním chtěla začít bavit, ale nejsem si tím upe jistá, jestli se to stane. Ale je 11:11-přeju si. Chtěla bych sem napsat co, ale tyhle přání se nesmí říkat, jinak by se nestaly. Jsem na tohle až moc pověrčivá. Dochází mi jak dlouho už tohle píšu. Achjo. Dala bych si ještě něco k jídlu, ale mám u sebe tak 7 Kč. a c h j o. začínají sem chodit docela fešní kluci. kouká se na ně fajn, co si budem :d Já si jdu každopádně dojít na záchod a pojedu pomalinku domu. Nevim co budu dělat. Asi bych se měla učit, ale k tomu se nějak nemám no. Třeba dopíšu ještě něco večer.