Když mi bylo 5 umřela mi maminka. Na její památku jsme s tátou zasadili její nejoblíbenější kytku. Růži. Nebyla obyčejná občas se kymácela jakoby ve větru i když nefoukalo. Vždy se nakláněla pryč od našeho domu.
Jednou se mi zdálo že u kořenů té růže stojí jakási malá postavička a třepe sní. Když jsem přišla blíž uviděla jsem svou vystrašenou maminku. V tu chvíli jsem vše pochopila.
Pochopila jsem že se mě tím maminka snažila varovat. Varovala mě před tátou. To on ji zabil.
Chtěla jsem se jít sbalit a utéct někam pryč. Někam hodně d6aleko ale když jsem vešla do svého pokoje stál tam on se zbraní v ruce namířenou na mě a vystřelil...
