O deset let později
Seděla jsem na mostě v Central parku, pila čaj a sledovala děti hrající si na hřišti. New york je krásný.
,,Můžu si přisednout?" Ozvalo se za mnou norsky. Otočila jsem se za neznámým hlasem.
Oči se mi rozzářily, když jsem spatřila hnědookého blonďáka.
,,Jistě" usmála jsem se.
Nohy svěsil z mostu, zadíval se mi do očí a usmál se.
,,Deset let?" Zeptal se.
,,Deset let." Kývla jsem hlavou. ,,Pořád ho hledáš?" Upila jsem z papírového kelímku.
,,Uvědomil jsem si, že po celou dobu tu byl se mnou." Opřela jsem si hlavu o jeho rameno a zadívala se na zapadající slunce.
Konec
ČTEŠ
Maybe We Can Be More Than Strangers
Fanfiction,,Maybe we can be more than strangers from our class" I said. ,,I don't think so" he said. ,,Why?" I asked. ,,Because you can't understand my world" he said and left me stand on bridge alone.
