4. díl

94 10 1
                                    

Moc se omlouvám mám teď angínu a není mi dobře, takže nemůžu Vám moc přidávat díly. Tak potom bych Vám chtěla poděkovat za skvělých 78 přečtení pro mě je to opravdu úspěch a jsem za to moc vděčná. Potom ráda bych věděla jestli mám nebo nemám pokračovat a jestli se vám tento příběh líbí tak za tento díl poděkujte Christin_et. A moc se omlouvám za chyby...

"Ahoj, můžu se tě na něco zeptat?"

"N-no jasně" řekla jsem trochu nejistě, ale i tak jsem se radši trochu usmála aby to nebylo trapný. "No tak pro začátek já jsem Louis, ale to asi víš." zvedl jen jeden koutek do šibalskýho úsměvu a pokračoval: "A ty?" zeptal se mě a povytáhl jedno obočí. "A to je tak otázka?" zeptala jsem se na otázku otázkou. "No spíš polovina?" "Aha, no jsem Jessica Porter." "Hm úžasný, ale teď k věci všiml jsem si, že máš skvělou postavu a taneční pohyby. Nechtěla by jsi u nás dělat roztleskávačku?" mrkl na mě. "Prosím? Děláš si srandu, hale já už musim za nima." zasmála jsem se a prstem ukázala na Majka se Suzzi. když jsem k nim došla byly tady akorát otázky co a jak a tak jsem jim to všem vysvětlila.

Louis


Nechápu, že mi odmítla nabídku na roztleskávačku týmu a hlavně jak se mi vysmála do obličeje? Ta bude mít ze života peklo. "Nazdár brácho, hale tak takhle jsem žádnou holku neviděl vysmát se ti do obličeje." přišel ke mě Harry a poplácal mě po zádech. Jo je to můj kámoš, neřekl bych nejlepší, ale hodně dobrý a je se mnou v týmu stejně jako Niall, Liam a Zayn. "Hale kde já jsem tu holku už viděl?" ptá se Liam. "No mě taky někoho připomíná, ale vůbec si ji nemůžu vybavit kde." přitaká mu Zayn. "Hale no nic to stejně asi nevyřešíme, nezajdeme na jedno?" ptá se Niall a koukne na všechny. "Jo klidně, ale znáš se u tebe jedno znamená nejmíň pět a to jsem ještě hodně mírnej." zasměju se mu. "Vtipný Tommo tak jdem?" "Jo, jo jdem." řeknem sborově. 

*****

"Hale tak co s ní uděláme přeci se nebude vysmívat našemu kapitánovi?" povídá Liam už malinkato v náladě. "To je fakt, měla by vědět, že tohle se nedělá." odpověděl jsem a všichni akorát souhlasně přikývli hlavou.

Jessica

Došli jsme s dvojčaty k domům a tam jsme se rozloučili. Já jsem šla domů, kde už byl bratr a rodiče jsou pořád na služební cestě a protože už bylo skoro sedm, jelikož jsme ještě pokecali a tak, tak můj starostlivý bratr netrpělivě vyčkává. "Kde si jako myslíš že si byla?" "Venku?" pousměju se na tím a pokračuju do kuchyně pro jablkový džus. Ten je nejlepší. "Nekecej, ale od čeho máš mobil aby jsi mi napsala smsku, že přijdeš v tolik a tolik?" už zvýšil hlas. "No promiň je teprve sedm. Chovej se jako normální člověk a skalpni jo?" odvětila jsem. "Ach jo a co jakej jsem byl na tréninku, dnes jsme tam měli konkurz a byl tam Majk je fakt skvělej ještě, že přišel do našeho týmu je velkou posilou." "Jo to je a tys byl samozřejmě taky výbornej." protočila jsem oči a nalila si konečně ten džus do skleničky. "Ha, ha, ha." zasmál se ironicky. "No nic jdu do sprchy, tak zatím pa." mávla jsem na něj a šla i se skleničkou, kterou jsem právě dopíjela.

je moc krátký a taky se vám za to omlouvám, ale pospíchám a tak se na mě nezlobte co nejdřív se pokusím o další díky za votes a comments pa pa.

Dostali jste se na konec publikovaných kapitol.

⏰ Poslední aktualizace: Aug 14, 2014 ⏰

Přidej si tento příběh do své knihovny, abys byl/a informován/a o nových kapitolách!

Hard life.... |CZ| Louis Tomlinson a další.. :DKde žijí příběhy. Začni objevovat