My new life [Marcus and Martinus]

4💓

,,Prosím připoutejte se za 5 minut přistáváme" ozvalo se. Hned jsem sebou škubla a probrala se. ,,Mami?" zašeptala jsem směrem k ní. ,,Ano broučku?" řekla se zavřenými oči. ,,No za 5 minut přistáváme" řekla jsem mi. ,,Dobře" odpověděla.

Po 5 minutách
Už stojíme venku a čekáme na taxi. Taxi dojel za 10 minut a odvezl nás na místo. Jediný co jsem se dozvěděla je, že naštěstí nebudeme bydlet v nějakým velkým městě. Za to jsem hrozně ráda, protože města nesnáším. Tam kde budeme bydlet je kolem 766 obyvatel a ta vesnice se jmenuje Trofors. Cesta trvala cca 2-3 hodiny. Jo od Osla je to docela pěkný kus no. Musím se přiznat je to tady fakt nádherný. Okolo vás je samá příroda a klid. Bydlíme docela ve velkém domečku vedle nějakého jezera. ,,Tak co miláčku? Jak se ti tu zatím líbí?" zeptala se mě máma když jsme vybalovali kufry. ,,Je tady nádherně, myslím že si tu brzo zvyknu, už teď se mi to tady moc líbí" odpověděla jsem s úsměvem. Viděla jsem jak je máma šťastná že se mi tady líbí.

Večer
Konečně máme všechno vybaleno. Trvalo to celý den a s mámou jsme dost unavení po té dlouhé cestě. Můj pokojíček je velký a krásný. Rozhodla jsem se že si půjdu zaběhat. ,,Mami?" zakřičela jsem na mámu. ,,Copak?" zakřičela z kuchyně. ,,Jdu si zaběhat ano?" řekla jsem ji a už si obouvala boty. ,,Dobře, ale buď opatrná ano? Já už jdu spát takže si vem klíče." řekla a vydala se zpátky do kuchyně. ,,Dobře neboj budu papa" řekla jsem a vyběhla ven. Pustila jsem si svůj oblíbeny playlist a dala se do běhu. Běhala jsem všude možně. Narazila jsem na park. Doběhla jsem k němu a sedla si na lavičku. Koukala jsem se všude okolo a najednou jsem viděla předemnou sedět chlapce jak se kouká na jezero. Vydala jsem se směrem k němu. Nevím jestli je to zrovna dobrej nápad, ale musím si někoho najít. ,,Ahoj můžu si k tobě sednout?" zeptala jsem se s úsměvem. Chlapec ke mě zdvihl hlavu a podíval se na mě s jeho krásnýma čokoládkovýma očima. Co to zase melu?! Ale viděla jsem jak mu tečou slzy. Pokýval hlavou na náznak souhlasu a já se hned vedle něho posadila. ,,copak se stalo? Jinak já jsem Lily a ty?" zeptám se. ,,J-já jsem M-Martinus" fňukl. ,,A co se stalo?" zeptám se ještě jednou. ,,Pohádal jsem se s jednou moc pro mě důležitou osobou." rozbrečel se úplně. Ajajaj... to bude nějaká holka.Achjo tak nic no.... co to zase melu?! Přisunula jsem se k němu blíž a obejmula jsem ho. ,,Neplakej to bude dobrý uvidíš" zašeptala jsem mu do ucha a houpala jsem se sním ze strany na stranu. Po chvilce se fakt vyplakal. Začal se dokonce i usmívat. ,,D-děkuji" vykoktal se sebe. Podíval se na mě a usmál se. Byl nádherný. Měl špinavo-blond vlasy, hnědý oči a krásný úsměv. No prostě byl celej krásnej. Omg... co to semnou je!! Zamilovala ses!!! Řeklo mi mé svědomí. Ne nezamilovala přece se nemůžu zamilovat tady do půl hodiny. Ani ho neznám. Co když to je nějaký pedofil. No to asi ne, ale může to být děvkař nebo tak něco. ,,Ehm... nemáš zač" úsměv jsem mu oplatila. Zvedla jsem se a on taky. Chvíli jsme se na sebe dívali. Zdálo se mi že jsme se začali moc k sobě přibližovat. Když jsme byli od sebe pár centimetrů tak.....

Pokračování příště❤️
I hope you like it💞