Nerozlučné Kamarádky

11. část Nasraná Nikolka

Pořád z pohledu Nika :

,,Buď se teď všichni tři uklidníte nebo vy dva letíte ven." Ukáže na Tadeáše a Beu Nikča.

,,Aghrr to je nemožné a neslýchané já mizím pryč." Naštve se Bea ,vyjde z obývacího pokoje a mizí do předsíně si obout boty. Za chvíli jde slyšet docela hlasité prasknutí dveří ,že se divím ,že ty dveře nevypadly z pantu.

Zrovna teď nastala taková ta trapná chvíle ticha ,kdy nikdo neví co má říct.

,,Tak já asi půjdu do hotelu..." Řekl jsem a podrbal se na hlavě, jako opice. Sám pro sebe jsem se usmál. Alespoň že smysl pro humor mně ještě nepřešel.

,,Ne v žádném případě ,nikam nejdeš jsi zraněný ,ani se z toho gauče nehneš ,ani kdyby tu mělo hořet." Řekla ještě víc naštvaně Niki.

,,Ať tu nikomu nezavazím." Dokončil jsem načlou větu ,do které mi Niki skočila ,ale potišejic poslední slovo jsem dokonce, už zašeptal. Nikča ze sebe zhodila Adamové ruky ,jako neznám ji ,ale asi už zuří.

,,Ne to v žádném případě tys mě neposlouchal ,co jsem ti zrovna říkala?!." Jo už zuří.

,,Dobře ani se nehnu." Řekl jsem.

,,Tak je hodný. Už jsem v poho." Jde zpět k Adamovi vezme jeho ruce a dá je do původní pozice ,ve které byly před tím ,než je ze sebe zhodila.

,,Jenom jedna otázečka." Řekl jsem.

,, No spusť." Řekla Nikča ,ale ostatní ,hlavně Adam, začali kývat hlavou ,na nesouhlas, ať ji neprovokuju. No já je neposlechl.

,, Co když budu potřebovat jít lulat? " Řekl jsem s vážným výrazem. Ostatní zadržovali smích a Adam Niki. No ale pomalu a jistě se uklidňovala.

,,No dostaneš flaštičku a kyblíček a budeš chcát a srát do toho." Řekla s ironii v hlase. To už jsme se začali všichni smát.

,,Tak jo na záchod můžeš ,ale hýbej se co nejmíň." Řekla příjemně a s úsměvem na tváři.

,,Jasně provedu šéfová."Řekl a dal si ruku k hlavě, tak jak to dělají vojáci. Nikča se uchetla.

,,Tak jo nepodíváme se na nějaký film??" Řekla Aďa znuděně.

,,To není špatný nápad." Řekl Domin a políbil Aďu.

,,Tak jo můžeme no." Řekla Anita a všichni začli přikivovat na souhlas.

,,A co si pustíme??" Řekl Filip.

,,Co takle "Jsem číslo čtyři??" Hmmm." Řekla Niki.

,,O čem to je?" Zeptal se Lukas.

,,Uvidíš." Řekla Nikča a mrkla na něho.

,,Ok dobře." Řekli všichni naráz.

,,Ale jestli to bude nějaká kravina zase tak uvidíš." Řekl Filip.

,,Neboooooj." Řekla Nikol.

,,N-oo ta-ak j-já u-už a-asi půj-du." Řekl nervózně Tady a podrbal se na zátylku a už už se chystal že půjde. Ale v tom ho Nikol zastavila.

,,Ne nikdo se od sud už ani nehne." Řekla už zase podrážděně a hodila po něm papuč. Která ho trefila do hlavy. Všichni vybuchli v ohromný smích a mě už z toho smíchu začlo bolet břicho. (Pozn.aut. to se mi už několikrát stalo🤣🤣)

,,Auuuu!!!! Proč sakra..! Auvajs to bolí." Vypištěl a chytil se za bolavé místo.

,,No díky teď ji budu muset uklidnit děkuju no." Řekl Adam na oko uraženě. Objal Nikol tak že jednu ruku ji omotal okolo břicha a druhou okolo hrudníku a pořádně ji k sobě namáčkl a líbal ji na krk.