Sophie Ankaa Potterová(HPFF)

11.-Závěrečná hostina

Tak jo. Jen jsem vás chtěla upozornit ,že tato kapitola bude psáno v ich formě. Doufám ,že vám to nevadí. Už mi to docela chybí. Když tak napište do komentářů jestli se vám to tak líbí víc. Jo a nezapomeňte na hvězdičku!

_____________________________________

29.června 1992

Sophi:

Seděla jsem u Harryho a pevně ho držela za ruku. Byl tak...chladný.

Najednou mě za ní zmáčkl. Jen lehce, ale přeci.,,Harry?"

Naklonila jsem se k němu blíž.,,Kde to jsem?" Zeptal se chudák zmateně.

,,Harry!" Vykřikla jsem nadšeně a jeho otázku ignorovala. Vrhla jsem se mu kolem krku.

Tolik jsem se o něj bála.,,Du dusíš mě." Řekl no.... logicky lehce přidušeně.

Rychle jsem ho pustila a rozpačitě si zastrčila jeden neposedný pramínek černých vlasů za ucho.,,Promiň. Zavolám madame Pomfreyovou." Chtěla jsem už za ní jít ,ale zastavil mě hlas.

,,Nebojte slečno už jsem tady." Oznamovala mi madame. V rukou měla tác plný lektvarů. Chudák Harry.

Nechutí jsem se otřásla. Nechtěla bych být na jeho místě.

Harry všechny lektvary vypil. To už mě ,ale madame Pomfreyová posílala pryč.

Byl čas večeře a tak jsem se vydala do Velké síně.

Od našeho stolu na mě mávala Bethany. Sedla jsem si vedle ní.

,,Tak jak je na tom Harry?" Ptala se. Něco se mi na ní nezdálo.

,,Jsi v pohodě? Jsi nějaká bledá a není to poprvé." Ignorovala jsem její otázku ohledně Harryho.

Začala být nervózní.,,Já se ptala první."

Zakoulela jsem očima.,,Neboj už se probudil. Pomfreyová do něho hned začala lít ty svoje břečky." Usmála jsem se na ni.

,,No tak co ti je?"

,,Neboj jsem zdravá jako rybička." Řekla a začala se nenasytně ládovat kuřecími křidýlky.

Znechuceně jsem se na ni dívala.,,Někdy mi připomínáš Rona."

,,Mluvil o mně někdo?" Zeptal se Ron ,který právě přišel.

,,Asi ses přeslechl. Pojď si raději sednout." Poklepala jsem vedle sebe.

,,Jak je na tom..." Chtěla se zeptat Hermionu ,která přišla společně s Ronem a Siriusem.

,,Harry je v pohodě." Ujistila ji. Bylo mi jasné ,že se na něj zeptá.

Usmála se a nabrala si na talíř salát.

,,Ach jo," Povzdychl si Sirius.,,vůbec se mi nechce domů."

,,To asi nikomu." Uklidnila ho Beth.

Zasmáli jsem se.,,O tom mi povídejte. K Dursleyovým se mi vůbec nechce." Povzdechla jsem si.

Všichni se na mě soucitně podívali.

,,Neboj ,budem vám psát dopisy." Usmála se Hermiona.

,,Co se vlastně popravdě stalo?" Zeptala se Beth nesměle.

Vykulila jsem na ní oči.,,Ty o tom ještě nevíš? Já myslela ,že to ví celá škola." Divila jsem se.

,,No to jo ,ale přestala jsem v to věřit ,když začali říkat něco o tom ,že Harry Quirrilovi uškavařil obličej."

Střelila jsem pohledem po Hermioně a Ronovi.

,,Že to nebyla pravda? On mu ten obličej vážně uškvařil!" Vytřeštila oči Beth.

A tak jsme to naším přátelům začali vyprávět.

_____________________________

Poslední den v Bradavicích:

,,Škoda ,že prohrajeme pohár." Povzdechl si Harry.

,,Aspoň jsme vyhráli famfrpál." Uklidňoval ho Ron.

Povzdechla jsem si.,,Kdyby to vyhráli třeba Havraspárští ,ale ne oni to vyhrají Zmijozeláci."

Aspoň bude Brian mít radost. Pomyslela jsem si. To jsem ,ale ještě nevěděla jak se vše rychle změní.

,,Prosím o pozornost." Promluvil Brumbál. Bylo až neuvěřitelné jakou měl autoritu. Ve Velké síni bylo hrobové ticho.

,,Myslím ,že je na čase vyhlásit vítěze školního poháru. Tedy s body je to následovně. Na čtvrtém místě je Nebelvír s 262 body." Od našeho stolu se ozvalo nesouhlasné zamručení.

,,Na třetím místě je Mrzimor s 352 body. Druhé místo obsadil Havraspár s 426 body a na prvním místě je s 472 body Zmijozel." Síni se ozval jásot jen od Zmijozelského stolu.

K údivu všech Brumbál mluvil dál.,,Situace ,které se v poslední době stali mě nutí ještě nějaké body přidat." Všichni si začali šeptat. Cože? Ozývalo se všude.

,,Uděluji slečně Hermioně Grangerové za použití chladné mysli i ve chvíli ,kdy její přátelé byli ve vážném nebezpečí 50 bodů. Panu Ronaldu Weasleyemu uděluji také 50 bodů za nejlepší šachovou partii za dlouhá léta." Nebelvírsků stůl jásal.

,,Slečně Sophii Potterové uděluji za statečnost a nesmírnou inteligenci taktéž 50 bodů a panu Harrymu Potterovi za mimořádné nervy a mimořádnou odvahu 60 bodů."

,,Dohnali jsme Zmijozel!" Výkřikla jsem nadšeně.

,,Postavit se svému nepříteli může být těžké, ale svému příteli ještě těší, 10 bodů Nevillu Longbottomovi." Jestli ještě před chvíli nebyl slyšet jásot do okruhu 100 mil ,tak teď už určitě byl.

,,Pokud jsou mé výpočty správné měli by jsme přeměnit výzdobu. Nebelvír vyhrává Školní pohár!" Zelené vlajky se vmžiku mřeměnili na šarlatové a na každém rohu byl vyobrazen zlatý lev.

Lepší konec roku snad nemohl být.

_____________________________

,,Honem ať nám to neujede." Popoháněla nás Hermiona.

,,Nerad to říkám ,ale někdy mi fakt připomínáš mou mamku." Zabručel Ron.

Už jsme stáli u vlaku ,ale Harry se zničehonic zastavil a rozešel se k Hagridovi ,který všechny směřoval do vlaku.

,,Snad jste si nemysleli ,že odejdete bez rozloučení." Zamračil se.

,,Neboj Hagride. Budeš nám chybět." Objala jsem ho.

,,Na tady ode mě máte dárek." Podal nám do rukou album.

Harry ho otevřel. Bylo v něm plno fotek maminky a tatínka. Stránky byli dozdobeny jejich inciály. J a K. 

,,Díky Hagride." Poděkoval za nás Harry se slzami v očích.

,,Tak už běžte."

,,Je divné jet domů." Pronesla Hermiona ,která na nás čekala.

,,My ,ale domů nejedeme. Právě naopak."

Fuj! Tak to bylo něco napsat další kapitolu. Počítač se mi rozbil a říkám vám ,že psát na mobilu je fakt hrůza. Takže se omlouvám za případné překlepy.
Dále jsem chytla od bráchy virózu takže taky super! Naštěstí mi je už dobře. Takže pokud vše půjde jak má ... očekávejte další kapitolu ve středu.

Vaše Natali