Ne!

1.8K 109 21
                                    

Jenže... Kirishima už byl vyčerpaný, unavený z toho všeho. Jednoho dne Kirishima šel do práce za Bakugouem, který jako vždy seděl v kanclu a čekal že si užije. Kirishima šel po přechodu, ruce měl v kapsách a měl sklopenou hlavu hledíc co země a přemýšlejíc co se bude dít dál s jeho životem. Najednou se objevila světla, bylo slyšet zabrzdění a silný naráz. Ptáci utichly, lidé kolem zastavili, zvěř v lesích nastražila uši, a nastalo úplné ticho.

Jen tak jsem šel a přemýšlel.. Najednou jsem cítil silný naráz a najednou jsem viděl temnotu,úplné černo které pohltilo moje oči,úplná tma a ticho.. Poslední zvuk který jsem slyšel byl jak někdo křičí mé jméno a já upadl do bezvědomí.

Šel jsem za Kirishimou.. Ano tentokrát jsem šel na za ním, jen tak jsem si vykračoval a co slyším... Silné zabrždění a silný naráz.. Který byl hodně slyšet, podíval jsem se na chodník a na chodníku ležící Kirishima... Úplně pochroumaný, těžce dýchající ležijíc na zemi. Byl to pro mě nehorázný šok.. Začalo mi bít srdce a já vyjekl „ Kirishimo!!!! " nevím co to do mě vjelo ale začal jsem utíkat jak o život, běžel jsem a po tvářích jsem cítil jemné teplé a čerstvé kapky slz. Když jsem za ním doběhl chudák byl celý dolámaný.. Těžce dýchajíc... Byl v bezvědomí, nějaká ženská zavolala záchranku která naštěstí přijela docela rychle, mezitím jak jsem viděl jak odváží člověka který pro mě něco začal znamenat jsem byl na dně.. Trápil jsem se a cítíl nehorázně velkou bolest u srdce.

------------ PO TŘECH DNECH ----------

Uběhlo pár dní a Bakugou sedí ve své kanceláři a pořád přemýšlí o Kirishimovy který ležel v nemocnici na několika hadičkách špatně dýchajíc.

Seděl jsem a za malou chvíli zazvonil telefon. Zvedl jsem ho a ozval se ženský hlas „ Dobrý den, chceme vám oznámit že pro Kirishimu jsou návštěvy už volné" řekl ženský hlas na druhé straně mobilní sítě. Típl jsem to a mobil si dal do zadní kapsy a rozběhl se do nemocnice za Kirishimou. Byl jsem rád že ho po nějakém tom čase uvidím.

Ahoooj tak zase vás zdravím u nové kapytolky a i poslední.. Omlouvám se znovu že je taková polokrátká ❤️ snad se vám tahle kapitola líbí, budu ráda za ohodnocení a za nějaký ten comment ❤️ tak jo tak se vidíme u příštího příběhu! 😍

Why ? Kde žijí příběhy. Začni objevovat