Undecided

3. část

Omlouvám se za chyby.

--------------

Sedíme v mém pokoji a vybíráme náš společný domov. ,,Hele koukej na tenhle. Je dokonalej. A není drahej" Vypískne. Je snad víc šťastnej ze stěhování než já. Ale o tom silně pochybuji. Nikdo se nikdy netěšil víc jak já. ,,Páni ten je dokonalej. Počkej jdu tam zavolat" Políbila jsem Liama a natahovala se pro telefon. Když jsem odcházela tak jsem na sobě cítila jeho pohled. Vytočila jsem číslo toho pána co prodává ten byt.

*HOVOR*

,,Dobrý den, Amy Donnovan. Chtěla bych se zeptat jestli je byt co prodáváte v Londýně ještě volný"

,,Dobrý den. Ale jistě. Vy by jste měla zájem? Moc zájemců není."

,,Ano měla, teda měly bychom s přítelem zájem. Bylo by možné se něj podívat?"

,,Ale jistě. Kdy by vám to vyhovovalo?

,,Kdyby bylo možné, tak už zítra."

,,Dobře. Zítra ve tři před bytem."

,,Dobře. Děkuji. Nashledanou."

Hovor jsem típla típla a nahodila vážný výraz a šla jsem zpátky za Liamem. Když jsem přišla tak jsem chtěla začít ječet ale udržela jsem se. ,,Tak co?" Ptal se Liam. Jsem rozhodnutá ho trošku poškádlit. ,,No víš..." Měl vyděšený výraz. ,,Zítra si uděláme výlet do Londýna." Zakřičela jsem a vběhla jsem mu do náruče. Budeme mít společný byt. S touhle myšlenkou jsme se dostaly až do postele a líbali se. Po chvíli jsem se odtáhla a odešla do koupelny. Sundala jsem si všechno oblečení s vešla do sprchy. Když se moje prsty dotkly studených kachliček, tak mnou projela zima. To se ale ztratilo když jsem na sebe pustila úplně ledovou vodu. Teď jsem pro jistotu málem zmrzla. Rychle jsem kohotutek natočila na teplou a s přívalem teplé vody se moje svaly začaly uvolňovat. Po vykoupání jsem vylezla ze sprchy a obmotala okolo sebe ručník. Ale nikde jsem nemohla najít svoje pyžamo. Tak když si blbá a nevzala sis ho? Ozvalo se podvědomí a opět nezklamalo. Jen v ručníku jsem vešla do pokoje kde Liam něco psal na mobilu. Když si všiml mé přítomnosti, mobil mu vypadl z ruky s Liamovým tichým 'WOW'. Jen jsem si vzala pyžamo a odešla zpátky do koupelny. Když jsem se vrátila tak Liam ležel na postely jen v boxerkách. ,,Předpokládám, že tu zůstáváš." Se smíchem jsem si lehla do postele k němu. Přitáhl si mě k sobě a pořád se usmíval. ,,Víš že tě miluju?" Chtěla jsem říct 'Drž hubu a neusmívej se nebo otěhotním' ale pak jsem si to rozmyslela a řekla jen ,,A víš že miluju já tebe?" Políbil mě na nos já zavřela oči ale nespala jsem. ,,V Londýně to bude dokonalé. Budeme tam spolu. Budeme šťastní. Vezmeme se a budeme mít dvě děti. Kluka a holčičku. Kluk bude fotbalista. A holčička bude jako ty. Krásná a každý ji bude mít rád." Ach bože Liame. Proč mi to děláš? ,, Nemyslím si že by mě měl někdo rád. " Řekla jsem do polštáře. I kvůli tomu odtud utíkám. Nikdo mě tu nemá rád. Nemám žádné kamarády. Ani rodinu. Máma se mě zřekla a tátu neznám. Moji prarodiče už podle všeho zemřeli. Ale mám bráchu. Matta. Je mu 20. Před 5-ti lety se odstěhoval a pak jsem ho neviděla. Měl nebo možná ještě má holku Elenu. Byly jsme nejlepší kamarádky. Prostě nerozlučné kámošky. Pak se oba odstěhovaly. ,,Jaktože tě nikdo nemá rád? Já tě mám rád. A moje rodina taky. A v Londýně si najdeš kamarády. I já. Uvidíš. A teď už spi. Ráno musíme stávat." Políbil mě na čelo a pak jsme společně usnuli.

-------------------------
Zase krátkej díl protože to píšu na mobilu a nějakej čas ještě budu, protože jsem u babičky a ještě nějakej čas budu :'( Jinak děkuju za 11(?) přečtení. Pro někoho to není moc ale já čekala že to nikdo nebude číst. Další díl bude asi večer.