2.Nekapitola

28 4 8
                                    

Otravná Krvinko,
jsem rád, že se máš špatně, já se mám ještě hůř.
Pamatuješ si, jak jsem se ti jednou zmínil o Page z jezevčí nory? Tak hádej co, pozvala mě do svého pelechu! U všech vlkčích tesáků! Málem jsem na místě celý opelichal, když mi to řekla. Vím, že vy, upíři si s tím moc krk nelámete, buďto máte stejnou krevní skupinu nebo ne, ale my vlkodlaci, tyhle věci řešíme asi víc než je třeba. Doufám, že jí budu vonět, nechtěl bych si udělat trapas hned první schůzku.

Jsem rád, že u nás ve Smečkolákově nebydlí kromě pár plíživců, kočkodlaků a fenrichů, žádná rodina nemrtvých. Ani si nedokážu představit, jak moje máma zve na krmení zombieky. Bylo by štěstí, kdyby jim zbyla nějaká kost. I po 204 měsících mě stále udivuje, jak jsou ti moji sourozenci nenažraní. Ty máš alespoň štěstí v tom, že nejsi s bratry ze stejného vrhu. Je to otrava, věř mi.

Třeba včera přišla moje nejmladší sestra Tlapka s tím, že jsem stejně chlupatý jako máma. Kdyby s námi v pokoji nebyl i můj starší bratr Tesák, ukousl bych ji hlavu. A moje starší sestra Kostička? Tak ta se začala venčit s Blecháčem! Dokážeš si to představit?! Kostička Blecháčová se venčí s Blecháčem Čistokrevným!! Víš jaký by z toho byl poprask, kdyby se ti dva spářili?! Ještě že můj bratr Ocásek je na vlkodlačí poměry normální. Celé dny prohání srny než vlkodlačice.

Doufám, že se mi neozveš pěkně dlouho, nechci se nudit!

S pohrdáním Fousek🐾

Dopisy od upíra aneb píšu je já krevety!Kde žijí příběhy. Začni objevovat