the end

1.část - zhasla hvězda

uvedení do děje : Davidův otec zemřel, Mery si to vyčítá. David zjišťuje že na stáži v Londýně se uvolnilo místo a dnes má odjet. Mery to zatím netuší , ale vše se schyluje k tomu strašlivému okamžiku. Mery vstupuje do místnosti kde se loučí Adam s Davidem...

Adam na Davida tajemný pohled David mu ho oplatí a Adam se otáčí opatrně se soucitně dotkne Mery a odchází a zavírá za sebou opatrně dveře. David se otočí zpátky k balení svých věcí ,ale moc dobře ví že se onu rozhovoru s Mery nevyhne. "to znělo jako loučení ?" pohodí na Davida tázavý pohled. David se nadzvedne od věcí . Má zabaleno a už dál nemůže předstírat že balí musí začít. David se na Mery ohlédne s opatrným pohledem a řekne " volal jsem do toho Londýna a " nedořekne větu. "no a" konstatuje Mery. " no a mají tam místo " dořekne smutně David . Mery se však nadchne a usměje se "a kdy nám to letí ?". Davidovi se vnitřně udělá špatně. Zase ucítil city, nadechne se a řekne " Mery promiň". Mery okamžitě zmizí úsměv z tváře "jak promiň?" zeptá se už lehce vyděšeně. David se na dechne a řekne"musím jet sám ". Mery mu na to už zkrouceně se slzami na krajíčku odpoví "ty jsi na mě naštvaný kvůli tomu tátovi?". "Ne, jestli jsem na někoho naštvaný tak jsem to já " řekne lítostivě David. Mery začne něco říkat ale do toho David taky . Po 5 sekundách si Mery láskyplně přitáhl k sobě a řekl " kdybych byl normální chlap, řekl bych miluji tě ,dal bych ti pusu a všechno by bylo v pohodě. "Davide to z tebe mluví ten pohřeb , uvidíš že tě to zítra přejde" řekla ještě Mery. to už ale David sáhl pro tašku naklonil se k Mery dal jí ještě poslední krásný polibek a řekl "snad mě jednou pochopíš".Otevře dveře vyklouzne ven a zavře.

Mery se okamžitě opře o stěnu a rozpláče se. Do ticha ještě plačtivým šeptem zašeptá "Davide".Mery pláče dlouho do noci , s Davidem se už snad všichni rozloučili a on teď právě nejspíš sedí v letadle. Mery nejednou strašně zabolí hlava , ale řekne si že je to jen s pláče. Z večera se stávala noc a Mery pořád plakala potichu na lékařáku. Najednou se Mery udělalo špatně a omdlela.

Ráno na lékařák přišel Roman a Maty. Bavili se spolu o čistě doktroských věcech. Jakmile však zpozorovali Mery první Maty ,vystřelil k ní a sehnul se. Díval se na stašidelný obrázek když jí nadzvedl hlavu Mery vypadala jako porcelánová panenka .Měla zavřené azurové oči ,blond vlasy jí padaly do jejích černých slz od řasenky které měla po celých tváří, dál měla růžový až červený nos a zkroušenou červenou pusu rozmazanou od rtěnky ,na čele měla otlaky od stolu a celý děsivý dojem tvořilo to že Mery byla úplně bílá. Seděla na židli a byla přiražená ke stolu. Hllavu měla položenou na stole a záda měla prohlá. Maty se k ní rozeběhl nadzvedl jí hlavu to už se k němu rozeběhl Roman a spolu s Matym se na Mery vyděšeně dívali. Po chvíli jí Roman zkontroloval dech a díchala. "jenom omdlela" řekl oddechně Roman. Maty se na něj úlevně podíval a oddechl si. Opatrně Mery vzal do náruče a položil jí na gauč který stál za nimi. Roman si k ní klekl a začal ji opatrně probouzet.

Konec první části. Ps:nebojte se tak dlouhé to pokaždé nebude doufám že první část zaujmula zatím nevím'kolik bude částí ale doufám že se to zalíbí. a tato povídka má 600 slov.