the end

4 část - slzy ticha

tento příběh je na pokračování z 3 části ,tato část bude s depresivnějším nadhledem a bude delší než ostatní. V této části by jste se měli dozvědět jednu z nejpodstatnějších věcí. Znovu opakuji že vím že by se takhle Mery ( Sabina Laurinová ) nerozhodovala a ani by tak určitě nepřemýšlela.

"David...je mrtví"hlesl hlasem Jirka.

před 5 hodinami. 

vzbudila jsem se a šla jsem si dát snídani. Byla jsem u holek a ten den v noci se mi zdál opravdu příšerný sen. Zdálo se mi v něm o tom že David se se mnou loučil ,"sbohem" mi v tom snu říkal. Snažila jsem se to spustit z hlavy ale ten jeho krásný hlas se mi zařezával do paměti. Ty hrozná slova jako by sem už z paměti nikdy neměla dostat. "Mery ?" vytrhla mě z mích myšlenek Lucka."Ano?" zeptala jsem se poněkud rozklepaně. "co se děje ?" pokračovala Lucy. "nic... jenom ten sen co se mi zdál v noci mám strach že se něco děje. Nebo že se Davidovi doopravdy něco stalo " hlesla jsem rozesmutněla. " ne neboj " utěšovala mě Lucka "Nic se mu nestalo ". Po rozhovoru a půl hodinovém budění Vali a Růženky jsme vyrazily do práce. U vchodu na nás už čekal Roman. "ahoj co se děje ?" zeptala jsem se ho.  "Mery ,pojď Jirka ti potřebuje něco říct "řekl utrápený Roman. Podle jeho tonu hlasu jsem poznala že něco není v pořádku ,ale nechtěla jsem si moc kazit den protože se zrovna dvakrát často nestávalo že bych byla takhle šťastná. Holky tiše pozorovali jak se Rasputiem mizím v dálce.

Roman zaklepal a zevnitř se ozvalo hlasité dále. Roman otevřel a mě pustil dovnitř první. "sedni si Mery"dal mi příkaz Jirka . "ne to je dobrý postojím " řekla jsem co nejvíc laskavě se uměla. Jirka na mě hodil přísný pohled " tak dobře už si sedám "řekla jsem a zaplula jsem za stůl jako školačka za školní lavici. "mery chci ti oznámit špatnou zprávu a věř že nám to je taky stašně líto"  řekl Jirka .Po těchto slovech jsem se začala docela bát . "David... "zpomalil Jirka hlasem .Jakmile se mi tohle jméno promlelo hlavou zpozorněla jsem. "co David ?" řekla jsem vyděšeně a ohlédla jsem se na Romana který mi pokládal ruce na ramena "co se mu stalo ?" zvíšila jsem netrpělivě hlas. Pak zazněla věta po které jakoby se mi zastavila krev v žilách jako kdybych upadla do hlubokého spánku ze kterého se už neproberu. "David...je mrtví " řekl Jirka a podíval se dolů ani si nevšiml mé stékající slzy."Zemřel v Londýně v dopravní nehodě ,vlétl do esty kamionu" zpomalil v hlase Jirka. ale to už jsem já byla bílá jako stěna ,bylo mi špatně a po tváři se mi koulela jedna slza za druhou. "je mi to líto Mery" ozval se z ticha najednou Roman. to bylo poslední co si pamatuji pak už jenom černo.

"Mery...Mery...Mery!" ozvalo se a já se probrala. "co..co se stalo?" vyjelo ze mě. "nic jenom jsi zkolabovala" řekl Roman který se na mě smutně díval. Já si v tu chvíli na všechno vzpomněla. Na sen který měl znamenat znamení Davidovi smrti i na všechny ty krásné polibky ,na ty krásně spolu prožité noci . Na všechno. Při té vzpomínce se mě začali opět koulet slzy z očí a sjížděli mi moje suché tváře. Roman mě chytl a pomohl mi si sednout ,otřel mi slzy a objal mě . Já jsem se nebránila ale moc dobře jsem věděla že to nebude na dlouho.

o 1 rok později to s Mery jde od 10 k 5. Trpěla anorexií a začala být závislá na cigaretách a alkoholu .Mery přestala v Rubavě pracovat a stal se z ní bezdomovec žije na ulicích. Bohužel si Roman  dává za vinu že jí nepomohl a tak jí v Rubavě hledá. Mery mu však uniká . Jenmože jednou Mery v zimě díky ochablému systému jejího těla pod tlakem mrazu Zkolabuje na ulici a jde okolo Roman .

"Paní halo paní!" volá na mě jakýsi muž, zdá se mi povědomí ale nedokážu si vzpomenout. "Romane" vydechnu tichým hláskem než stačím omdlít. 

z pohledu Romana : "cože paní odkud mě znáte ?" zeptám se jí ale neodpovídá. Dám ucho k její hrudi a zjistím že nedýchá . Dávám se do resuscitace a najednou náběh objehu . zavolala jsem sanitku. Přijela do 5 minut. Rychle jsem nasedl a jel s ní do Rubavy . Tam jsem si jí vzal na box ale bylo mi od začátku jasný že budeme muset na sál. Měla těžké omrzliny a byla podchlazená. Když jsme ji vysvlékly zjistili jsme něco strašného "Mery !" vykřikl najednou Maty když mi přicházel pomoct . "sakra " řekl jsem " zástava" Resuscitujeme už přes půl hodiny ....

...pohled Mery : co ? zase jsem tady? řekla jsem když jsem se objevila zase v klinické smrti . Maty s Romanem mě resuscitovali . "Mery" otočila jsem se a jako minule jsem viděla Davida .

zemřít nebo žít  ?!...................

.................pokračování příště......................