Story 1D...Can You Sing CZ

7.Možná už tu ani nebudeme

Tak si to shrneme. Jsou čtyři kategorie. V každé kategorii je pět zástupců. Každý zástupce má své učitele, ale taky každá kategorie bude mít vlastního porotce, který vybere pouze dva zástupce a ty půjdou dál.

   Je 8:00 a všichni se máme shromáždit dole v hale. Na místě nás rozdělili do kategorií a poslali nás do studií. Za pět minut přijde nějaký porotce a kdo, to nemá nikdo tušení. Kluci nám řekli, že nejlepší je Simon, ten nás pochopí a poučí.

   Vážně hrozně moc chceme Simona. Ale místo toho se ve dveřích ukáže Bruno. Moc z toho nadšený nejsme, ale to ani Bruno. Co se děje? Bruno na nás upřeně hledí a ptá se nás jak je možné že je tu tolik jedinců. Když v tom se objeví mezi dvěma Simon a posílá Bruna do jiného studia, vedení si spletlo studia. Takže my opravdu máme Simona!! Hurá!!

   Simon nám oznamuje, co se bude dít. Dnes je Pondělí, do zítra se každý musí naučit jednu písničku. Zítra Simon jednu kapelu vyhodí. Ale další písničku se musíme naučit i na středu, to se vyhodí další kapela, ale další song budeme zpívat i ve čtvrtek, kdy už zbudou jen dva postupující.

   A teď je tu blázinec! Všichni honem zalézají do studií a píšou písně. Ale kluci už jsou u nás a říkají nám, že není kam spěchat. Že to v klidu spolu zvládneme. Kluci nám pomáhají skládat. Jde nám to dobře máme už půlku písně. Naše píseň je o odvaze. Každá už známe svoje části písně.

   Už je pozdě večer a tak jdeme spát. Jsem všichni vážně unavení. Kluci taky hned spí, teda spíš chápou. Byl to těžký den a tak to bude celý týden. Zítra ráno se hraje a potom se píše nová píseň. Ale my možná už tu novou píseň skládat ani nebudeme, možná už tu ani nebudeme. No nechci na to myslet.

   Tak a jdeme na to. Pořadí je podle průměrného věku a jde se od nejmladších, takže jdeme první. Nevíme proč, ale před Simonem nemáme nervy, je to jako když zpíváme s klukama, jak to? Simon nám děkuje a blahopřeje. Blbý je, že nemůžeme vědět, jak se mu to líbilo, nikdo nemůže. Simon to na sobě nenechá znát.

   Všichni vystoupili, už se jen čeká. Všichni se klepou a jsou nervózní. Simon v klidu vejde do haly a říká že jsme všichni dobří, ale ne nejlepší. Když potom řekne naše jméno....už nám tečou slzy....ale počkat, Simon mluví dál. Řekl naše jméno aby zmínil kdo si dneska dobře vedl. My tu zůstáváme!

    Jsme hrozně štastní, pořád jsme tu. Je oběd, takže si jsou všichni najíst. My moc hlad nemáme. Jdeme rovnou skládat. Tahle nová píseň bude o radosti z úspěchu. Zpíváme, co cítíme. Zde kluci navrhli aby jsme se postupně přidávali, abychom víc zpívali spolu. Souhlasili jsme. Holky se šli napít a ke mě přišel Niall. Řekl mi že mě naučí píseň na kytaru, aby to bylo ještě lepší. Akordy se naučím za hodinu.

   Zase jsou všichni unavení. Ale dnes má Harry narozeniny, takže se bude slavit! Všude je jídlo a pití a velký dort, banánový. Zpíváme a tančíme. Je to úžasné. Všichni jsme se no, trošku víc napili, takže jsme nevěděli co děláme. Rozhodli jsme se že půjdeme spát, ale když jsem šla do pokoje, šlápla jsem na velký střep od rozbité flašky. Moc si toho nepamatuju, jen vím že jsem se dopajdala k posteli a hned usnula.