THREE

41 3 0
                                    

  Přečetla jsem jsi všechny a jedna jediná zpráva mě zarazila...Tlouklo mi tak moc srdce nechtělo se zastavit...  

Zeptal jsi se mě jestli s tebou nepůjdu ven...Ty jsi moc dobře věděl že bude kladná odpovědět ode mě..a taky ode mně byla...Z pár minut jsme se domluvili kde kdy a v kolik budeme mít sraz...Měli jsme se sejít v jednom parku který byl tak pět minut od mého baráku..Na přípravu jsem měla takovou hodinu než vyjdu za tebou...Takže jsem vešla do sprchy a nechala na sebe padat teplé kapky vody..Jak já ten pocit milovala...Plus mínus jsem se dvacet minut sprchovala..pak jsem jsi jenom vyfénovala vlasy, podívala jsem se do zrcadla a odešla z koupelny..Ve skříni jsem jsi vybrala nějakou volnou mikinu a černé roztrhané džíny..Jen mi zbývalo jsi učesat vlasy obout jsi tenisky a mohla jsem vyrazit..Do kapsy jsem jsi dala ještě klíče a mobil...Sluchátka jsem jsi nebrala z toho důvodu že jsem to mělo jenom kousek od domu..jinak jsi normálně pořád beru sluchátka..Už jsem se těšila až tě z novu uvidím až uslyším tvůj hlas až se ti zase budu topit v tvých očích...Jenže ty jsi nepřišel..čekala jsem na lavičce tak dvě hodiny a pak jsem to vzdala...Psala jsem ti, ale ti nic..Byla jsem na tebe strašně naštvaná...Zvedla jsem se z nepohodlné lavičky a kráčela jsi to domů...Celou cestu jsem se dívala do země a nevnímala okolí až když do mě někdo narazil a shodil mě na tvrdou zem...Podívala jsem se na toho dotyčného...Byl jsi to zase ty kdo do mě narazil...Pomohl jsi mi vztát a omlouval ses mi že jsi přišel pozdě..Říkal jsi že se ti zkouška tak trochu prodloužila...Zase jako tupá jsem ti to odpustila..Jak já bych si teď nejraději dala pár velkých facek...Na omluvu jsi mě pozval na večeři...Ta večeře měla být až za týden a já to mile přijala...Mezitím jak už jsme byly spolu dělali jsme spolu blbosti...Já byla tak šťastná...nevím jak to bylo u tebe...Předstíral jsi snad že jsi v mé přítomnosti šťastný nebo to bylo skutečné...Byli snad tvé city opravdové ke mě někdy...Na tyhle otázky by jsi mi nikdy nedokázal odpovědět...Když už se blížilo k desáté hodině musela jsem už odejít domů..Ty jsi mě k domu doprovodil...když jsem se loučili vůbec jsem nevěděla že to uděláš..Já už chtěla odemknou dveře jenže ty jsi mě chytl za zápěstí přitáhl sis mě k sobě a dal mi polibek na líčko..Jen jsem cítila jak se mi krev hrne do líc a motýlci v břiše taky nechyběli..Naposled jsme se spolu rozloučili a já už vešla do mého milovaného domu...Hned jsem si to zamířila do mého pokoje..tam jsem jen skočila na mou postel a začala pištět..Aspoň že dnes nikdo doma nebyl...jeli totiž někam pryč a já tam nechtěla..tak jsem jednoduše zůstala doma...Hned jak jsi se vrátil domů jsi mi napsal a my jsme jsi psali tak nějak do šesti než jsem zase neusla...V jednu najednou někdo zazvonil..já se líně zvedla a šla se podívat kdo mě v tuhle dobu budí...Když jsem se podívala kdo mě budí málem mi vyskočilo srdce z hrudníku..

Hey?!Kde žijí příběhy. Začni objevovat