Jenže ty vždycky řekneš něco, co mi zamotá hlavu. Tak moc, že se zamotám do všeho. Doslova. Nemůžu spát, soustředit se, nemůžu nic.
A pak když začínám být zase úplně v normálu. Přijdeš a řekneš to zase.
Je to jako tornádo dokola, pořád dokola. Nemůžeš ven.
