Sad life..

1.Kapitola-Rozchod!

Před kamarády, ve škole a před rodinou se směji a jsem šťastná, teda, vypadám šťastná. Ale když jsem sama všechno na mě padne.
Každý den příjdu ze školy, hodím tašku před stůl a sednu si na postel, kde je už od rána notebook. Není zaplý. Vždy se vybije než přijdu ze školy.
Není se čemu divit, když ho nechám už od sedmi ráno zaplý. Ze školy se vracím okolo čtvrté hodiny odpoledne. Někdy dříve a někdy zase déle.
Škola je teď náročná, protože mě čekají přijímající zkoušky.
Na začátku školního roku jsem chodila asi tři týdny s klukem, který se jmenoval Liem. Byl to vysoký kluk, který se mnou chodí do třídy. Má hnědé oči a světle hnědé vlasy. Nejraději na sobě nosí kostkovanou košili. Byla jsem opravdu šťastná, když jsme spolu byli. Myslela jsem si, že tím uteču od veškerých starostí. A na chvilinku jsem měla pravdu. Nejdříve jsme byli nejlepší kamarádi, potom jsme spolu začali chodit a když jsme se rozešli dělali jsme, že se neznáme. Nebo lépe řečeno, posměchu jsem se nevyhla. Nejdříve jsem nevěděla, proč se se mnou Liem rozešel a ani jsem nechápala význam posměchu z celé jejich party kluků a nafrněných holek. Stačilo se jen křivě kouknout a už jsem schytávala první posměšky. Celý týden jsem přemýšlela nad tím, co jsem vlastně udělala, že mi dal košem?!
Trápila jsem se...
Asi po týdnu za mnou přišla kamarádka a všechno mi to řekla.
O tom, o čem si celou dobu povídali. Řekla mi i důvod k našemu rozchodu. Nemohla jsem  tomu věřit. Taková blbost a přesto uvěřil někomu, jako je ona!