Otráveně seděl u stolu a bifloval francouzštiu. Jeho spolubydlící Adrian alias Hrobař, jak mu všichni ve škole říkají včetně Grella, ležel na posteli a cpal se suchary ve tvaru kostí. Někdy naháněl Grellovi hrůzu, ale na druhou stranu díky němu tady ještě pořád byl. Kdyby nebylo jeho, pravděpodobně by zemřel někde na ulici.Bylo pár dní do Vánoc a Grell se utvrdil v tom, že prostě musí Adrimu něco dát. Musí se mu nějak odvděčit za to, co pro něj udělal. On sám kdysi, když Grella zachránil řekl: ,,Jednoho dne mi tohle oplatíš.'' Tahle slova měl Grell v hlavě pořád.
,,Nechceš už zhasnout a jít spát?'' ozval se šedovlasý muž a podíval se na Grella, který padal únavou.
,,Nemůžu, musím to umět perfektně. Ještě chvíli,'' napůl zazíval. Starší se jen zahihňal a pozoroval usínajícího Grella.
Netrvalo dlouho a Grell se sesunul na stůl a usnul. Hrobaře to pobavilo. Chvíli ho pozoroval než vstal a přešel k němu, aby ho dotáhl do postele.
,,Dobrou noc, Grelle,'' zašeptal Hrobař a sám si lehl na svou postel.
Měl Grella víc než rád. Když ho našel venku promrzlého a vyčerpaného, nedokázal jen tak projít kolem. Zaujal ho, vážně hodně. On sám neměl rodinu a byl sám. Proto se mu představa, že by bydlel s někým líbila. Celý život byl samotář, ne tak úplně dobrovolně. Lidi se ho stranili, mysleli si, že je blázen. Zvykl si na to. Spolubydlící byla dobrá volba. A lepšího si vybrat nemohl.
❄❄❄
Grell se ráno probudil a všiml si, že je ve svojí posteli a má na sobě to, v čem chodil celý den včera. No fuj, já jsem prase. Usnout v civilu. Pomyslel si Grell a běžel se umýt a převléct.
,,Dobré ráno, květinko,'' pozdravil ho Hrobař, když vycházel z koupelny. Uculil se na Grella, který se jen vražedně otočil.
,,Neříkej mi tak. Nelíbí se mi to,'' zahučel červenovlasý a odignoroval ho. Měl dobrou náladu, jinak by totiž vyštěkl něco hezčího na Hrobaře. Ve skutečnosti se mu to oslovení ale líbilo. Ale bál se odmítnutí. Hrobař vypadal jako pořádný psycho, ale ve skutečnosti byl opravdu sexy. Pod ofinou schovával smargdy a pod hábitem moc pěknou hruď.
,,Ah, tak promiň já zapoměl, červenovlásko.'' Hrobaře opravdu bavilo ho trýznit. Ale už musel jít na svou hodinu a nechal tam Grella samotného.
,,Fakt, jedna přezdívka lepší než druhá,'' mrmlal Grell, když se převlékal. Už jsou to skoro dva roky, co spolu žijou v jednom bytě jako spolubydlící. Grell by o něho ze začátku ani kolo neopřel, navíc tehdy letěl na někoho jiného. Ale to už je pase a jeho srdce patří pouze jemu.
,,Čau, Grelle. Tak co, už máš nakoupené vánoční dárky?'' zeptal se ho vesele jeho kamarád a spolužák Ronald Knox hned, co Grell došel do třídy.
,,Ne. Tobě vím co koupím, ale fakt nevím, co dát Hrobařovi,'' povzdechl si Grell a položil si hlavu na lavici. Jednou mi to oplatíš... Vzpomněl si Grell. Zatřásl hlavou.
,,Co kdybychom šli spolu nakupovat a pomohl bych ti něco vybrat?'' zazubil se Ron na Grella.
,,Fajn, tak dneska po škole.''
Ronald věděl o Grellových citech k Hrobařovi. Ale i kdyby mu to chtěl vykecat, tak by musel jít přes tři budovy a přes obří parkoviště školy do jeho učebny a na takovou cestu je Ronald moc líný. Navíc, kdyby to vyžvanil, Grell by práskl o Ronovi, že je zamilovaný do jejich učitele informatiky. Hrobař byl o dva roky straší než oni a měl hodiny úplně někde mimo. Ale potkávali se v knihovně.
ČTEŠ
Surprise✔ [UnderGrell/oneshot]
FanfictionJe to už nějaký ten čas, co se Grellovi život sesypal jako domeček z karet. Rodina ho vyhodila z domu a přestala mu platit vysokou. Chudák neměl kam jít a musel se studiem skončit. Ale všechno zlé je k něčemu dobré. Jeden muž mu podal pomocnou ruku...