okamžik [POZASTAVENO]

-třináct-

Pak do kuchyně přijdou také mamka s tátou, jelikož je přivolal hlavně sestřin řev, že jsme jí zakázali sníst onoho perníčka.

Všichni se obejmeme a poté se několik desítek minut snažíme utišit sestru, která vříská jako pominutá a nakonec se zavírá ve svém pokoji, kde se rozhodne trucovat a s nikým nepromluvit ani slovo, protože jsme prý všichni strašně moc zlí.

Máma se tomu zasměje a povídá jí přes zavřené dveře:„My rodiče jsme občas na zabití, to je zákon vesmíru..."

Víte, jak jsem před pár minutami říkala něco o té pravé vánoční atmosféře? No, tak ta je myslím v tuto chvíli definitivně pryč, ale třeba se zase vrátí.

Co se přece říká? Zázraky se dějí. A to nejen na Vánoce...