Bledé orchideje s rudými krůpějemi

Úvod

Muž středního věku vítězoslavně zíral do monitoru počítače. Na jeho unavené, neoholené tváři se zračilo čiré potěšení a v očích, ověnčených temnými kruhy, bylo vidět jasný plamen. "Bingo!" zvolal nadšeně, bez špetky ohledu na svého spolubydlícího a na to, že bylo půl třetí ráno. Konečně se mu totiž povedlo porazit zatím jeho největšího protivníka - jakéhosi ruse. Nebo to byl ital...? Už si nevzpomínal a po více než třech hodinách hry mu to bylo koneckonců jedno. Obvykle dbal na pravidelný režim, ovšem dnes narazil na více než zapeklitého protivníka.

Totiž, Timotej byl zarytý hráč šachu. Tato hra byla snad jeho největší neřest a nikdy nedokázal odolat hře se slibným soupeřem.

Jelikož nebyl nijak zvlášť zvyklý ponocovat, unaveně zívl a prudce se protáhl v ramenou. Rukou si prohrábl mírně rozcuchané hnědé vlasy. Jeho unavený pohled spočinul na pečlivě ustlané posteli - byla pořád ve stejném stavu, v jakém ji ráno zanechal. Vstával velice brzy a byl zvyklý vždy opustit svou část bytu v naprostém pořádku. Většina lidí by o něm prohlásila, že je autista nebo musí mít nějakou duševní poruchu. Jeho spolubydlící Jan by o něm prohlásil, že to je jednoduše trouba-génius a ke všemu i puntičkář. Byl také jeho jediným opravdovým přítelem.

Pohleděl na budík, jenž ukazoval již tři čtvrtě na tři. Za čtyři hodiny bude muset vstát, provést ranní hygienu a odejít společně s Janem do práce. Převlékl se do flanelového pyžama, zalezl pod teplou přikrývku a okamžitě upadl do hlubokého spánku.

Oproti tomu jeho spolubydlící Jan spal neklidně. Narozdíl od Timoteje byl nočním člověkem a nikdy nedokázal usnout. Často se tak stávalo, že se vracel domů až nad ránem a poté, jako zázrakem svěží, ve čvrt na osm vyrazil do práce. Další rozdíl byl ten, že vysportovaný a charismatický Jan byl daleko oblíbenější než poněkud nemotorný a přihlouple působící Timotej. Ačkoli vedle sebe vypadali jako snad ten nejlepší příklad různorodosti lidského pokolení, byli již od střední nerozlučnými přáteli. Nikdo, až na Jana a jejich pracovní tým, nedokázal dostatečně pochopit Timotejovu povahu. Také jej nikdo až na Jana nezachraňoval před školními šikanátory. Bylo to pro ostatní poněkud nepochopitelné. Proč by populární hráč fotbalového týmu chránil nevýznamného, neviditelného šprta? Ovšem oba dva si perfektně rozuměli. A hlavně dokázali více než skvěle spolupracovat, což byla jedna z jejich výhod.

Pracovali jako detektivové u policie. Ve svém oboru byli jedni z nejlepších, ačkoli se snažili, aby se o nich mnoho nevědělo. Nedalo se ovšem popřít, že vyřešili spousty slavných případů, které otřásly tiskem.

V tu samou chvíli, kdy se Tik, jak zlomyslně přezdíval Jan Timotejovi, neboť byl přesný jako hodinky, uložil k tvrdému spánku, se Jan neklidně otočil na bok a zamžoural na obrazovku digitálního budíku. Velice se nudil a zrovna dnes večer neměl nikdo z jeho přátel čas, aby s ním mohl jít ven a bavit se. Tedy, Tik měl čas, ale nerad chodil mezi lidi a Jan to chápal. Rozsvítil a rozhodl se podívat na pár dalších epizod seriálu. Času je ještě dost.