Co nevyjádří slova...

366 28 3
                                    


Pohled Honzy:

,, Děláte si srandu, že jo?"
,, Nemyslíte to vážně."
,, Myslím to naprosto vážně. V přípravě jste ani jeden nevyhrály ale spolu... spolu můžete vyhrát všechno. Musíte jen chtít."
Koukl jsem se na Michala a on na mě. Propalovaly jsme jeden druhého pohledem. Tohle nepůjde. Nenávidím ho a mám s ním bruslit? Ani omylem!
,, Nikdy s ním nebudu bruslit."
Otočil jsem se a začal trénovat piruety a pár skoků. Už aby byl večer a já mohl slyšet Gejmra...

Pohled Michala:

Odmítám bruslit s takovou primadonou jako je on. Trenér má ale přeci jen v něčem pravdu, spolu bychom mohli být neporazitelní. Jenže jak, překonat tu zášť a odpor mezi námi?
,, Vidím, že ty půjdeš přesvědčit lehčeji. Zkus s ním promluvit."
,, Proč stejně mě nebude poslouchat."
,, Někdy slova nejsou to, co přesvědčí, jsou to skutky."
Podíval jsem se směrem k Honzovy, který bruslí tak lehce, jakoby se vznášel.
,, Když to nevyjádří slova..."
Dobruslil jsem k němu a když začal dělat piruety, tak já taky, skočil já taky. Bruslili jsme bok po boku. Skočil ale ve vzduchu se příliš nahnul na stranu, bylo mi jasné, že to neustojí. Udělal jsem první věc, která mě napadla. Chytil jsem ho a on díky tomu perfektně dopadl a měl perfektní výjezd. Dívali jsme se navzájem do očí a oba jsme věděli, že se v tu chvíli něco změnilo...

Neuvěřitelně mě to chytlo ❤️ zítra bude snad další část 💖

Melt my frozen heartKde žijí příběhy. Začni objevovat