Forever young.

"Forever young, 

I wanna be,

Forever young (forever),

Do you really want to live forever? (forever),

Forever (forever),

Forever young..."

Televize utichla a pokojem zavládlo ticho. 

Tak to je nejspíš konec... konec všeho nad čím jsem se poslední roky zaobírala. 

Prostě to jen tak zkončí a nechá mě to v realitě samotnou. 

Po mé tváři se svezlo pár slz. 

"To brečíš jen u nějaký písničky? Chtěla bych vidět jak budeš brečet až jeden z nich umře" ozval se za mnou povědomí hlas mě sestry. 

"Ty tohle nikdy nepochopíš. Ty jsi nikdy nikoho nemilovala celý svůj život. Neobětovala jsi mi devadesát procent svého času" řekla jsem bez výrazu ve tváři a bez jediného pohybu hlavou k osobě stojící za mnou. 

Slyšela jsem jak její tiché kroky míří směrem do vedlejšího pokoje. 

"Proč nikdo nechápe co pro mě těch pět bláznů znamenalo. Co pro mě znamenalo být Directioner"

Nikdo kdo to nezažije nepochopí.

Zvedla jsem se od televize a pomalými kroky se vydala ke svému pokoji. 

Po chvíli hledání jsem to našla.

Vytáhla jsem něco mezi sešitem a knihou z krabice a otevřela první stránku. 

Byly na nich jejich fotky z X-faktoru. Na další byli jejich fotky z nadcházejících roků. 

Prohlídla jsem si každou fotku pečlivěji než kdy jindy. 

Vzpoměla jsem si na video deníky..

Všechny ostatní videa..

Ty všechny blbosti co dělali. 

Dalších pár stránek bylo popsaných několika mími oblíbenými tweety. 

Vzpoměla jsem si na MRS.HORAN Zkoušela jsem si představit tu chvíli když jsem se smíchy válela po posteli a ještě ani nemyslela jak bude bolet vedomí že už žádná MRS. nikdy nebude. 

Nebude žádná nová písnička, žádný nový klip u kterého by jsme mohly dělat rekordy. 

Oči mi padli na přepsaný tweet od Vevo. 

"Directioners schodili systém vevo" 

Ten neuvěřitelný pocit štěstí když jsem se společně s milióny dalsích dívek radovala. Ten společný pocit teď vystřídal smutek deprese a pocit osamělosti. Takový ten pocit jako když vás nikdo nemiluje že jste na tomhle světě sami. 

Na bílí linkovaný papír mi ukápla slza. Rychle jsem vzala kapesníček a místo kde se slaná tekutina vpíjela do papíru opartně vysušila. 

Obrátila jsem papír a tam byli fotky. Fotky ze srazů na kterých jsem kdy byla. Fotky se speciální One direction vlajkou která se skládala z anglické vlajky s barvami irské vlajky. 

Dřív to byla vlajka directioners teď je to jen kus hadru který pár holkám připomíná ty nejúžasnější chvíle v životě. 

Moje oči už nedokázali rozpoznat nic. Zavřela jsem knihu a schoulila se na postel.