•Loving• [2jae] ♡ |✖|

♡One♡

Vyhrnul jsem si rukáv svého bílého pláště jestli mám ještě čas jít za Jaem, kterého jsem uviděl před pokojem nějakého pacienta, jak otravné, řekl jsem si v hlavě a pomalu k němu došel, zatáhl jsem ho za ruku a odvlekl jsem ho do místnosti pro uklízečky, kde jsem ho pořádně objal a něžně ho políbil na rty.

Nadvihol som obočie a prekvapene ho od seba odtiahol. Takúto akciu som teda vôbec nečakal.
,,Čo sa deje? Nemal si náhodou robiť vyšetrenie jednému pacientovi?" celým telom som sa od neho oddialil a zaklonil hlavu, aby som mu videl do jeho krásnej tváre.

,,Uh ještě mám čas, navíc jeden pacient se nezblázní" odfrkl jsem si a trochu pevněji ho objal. ,,Navíc jsi mi chyběl" zašeptal jsem s mírným úsměvem.

Zamračil som sa.
,,Nie, nemáš čas! Mal si tam byť o 14:00 a je.." pozrel som sa na hodiny zavesené na stene a dodal ,,14:34! A meškanie pri doktoroch nie je dobré, Jaebum! Tak bež za ním, budeme spolu neskôr." povedal som, ruky si položil na jeho ramená a dal sa na špičky, aby som ho mohol pobozkať.
Hneď potom som sa s červenými líčkami rozbehol preč.

Tiše jsem se zasmál nad jeho roztomilým gestem, ale hned jak jsem si vzpomněl, že musím za pacientem a přijdu zase pozdě mě to přešlo a já se zatvářil nezaujatě, jako vždy.

Prechádzal som izby, jednu po druhej a kontroloval, či sa niečo zlé nestalo. Našťastie nič.
Po skontrolovaní som si sadol na najbližšiu lavičku oproti jednej izbe a len tak nemo hľadel do steny predo mnou. Myslel som na Jaebuma a na jeho správanie, čo sa týka práce. Myslím si, že ho táto práca nebaví, keď vidím ako sa správa, veľakrát mešká na operácie či vyšetrenia a podobne.
Asi by som sa ho na toto mal opýtať.

Po nudné vizitě, kde jsem jedné otravné pacientce vysvětloval, proč ji po operaci není dobře, jsem se konečně dostal z jejího pokoje a chodbou jsem se vydal na sesternu, kde jsem doufal, že bude Youngjae.

Sedel som na stoličke v mojej sesterni (nvm jak to preložiť do sjl, keď tak poraďte 😂) s hlavou položenou na stole a pomaly som upadal do spánku, no prerušil ma známy hlas, vyslovením môjho mena.
Pozrel som sa smerom na dvere, no hlavu som mal stále na stole.
,,Potrebuješ niečo?" zamumlal som a pretrel si oči.

,,Promiň, nechtěl jsem tě vyrušit, určitě jsi unavený" provinile jsem se zevnitř kousl do tváří, přesunul jsem se k němu a dal mu omluvnou pusu do jeho jemných vlasů.

,,Som, ale predsa som v práci, kde nemôžem spať. No tak mi povedz, čo si chcel?" posadil som sa so zívnutim a pozrel sa hore na Jaebuma.

,,Jen jsem tě chtěl vidět a možná i políbit" zašeptal jsem s úsměvem a víc se naklonil k jeho obličeji.

,,Oh Jaebum!" buchol som ho do hrude a pokrútil hlavou.
Chytil som jeho tvár do rúk a položil svoje pery na tie jeho.
,,Spokojný?" usmial som sa naňho.

,,Naprosto" řekl jsem, ale ještě jsem si naposledy přivlastnil jeho rty, dokud nemusel odejít.

Moje kroky mierili k izbe 15, kde som mal pacientovi zobrať krv a vyčistiť mu rany.
Avšak cestou som narazil do inej sestričky. Park Chaeyoung.
,,Oh, p-prepáč, nechcel som," nervózne som sa zasmial a čo najrýchlejšie ju obišiel a letel do izby číslo 15.
Chcem ísť domov!

Mezitím, co Youngjae odešel jsem se vydal do bufetu, pro něco lehkého k jídlu. Když jsem tak seděl u stolu už s koupeným jídlem, povzdechl jsem si a v hlavě si říkal, že mě ti otravní pacienti někdy i doktoři už lezou na nervy.

Po postaraní sa o pacienta, som vyletel z izby a hľadal Jaebuma, aby som mu mohol oznámiť to, že ho dnes večer čakám u mňa doma.
Nikde v nemocnici som ho nenašiel, tak som mu zavolal.

Po dojedení posledního kousku koupené bagety, mi začal vyzvánět mobil, když jsem se podíval, kdo mi volá, usmál jsem a hovor přijmul ,,Youngjae?"

,,Ahoj. Chcel som sa ťa opýtať, či by si dnes neprišiel ku mne? Mimochodom, kde si? Nevidím ťa v nemocnici." znova som bol v sesterni, kde som sa posadil na stoličku a hlavu si podoprel rukou.

,,Moc rád k tobě přijdu, mimochodem jsem v bufetu." řekl jsem do telefonu a vstal jsem od stolu ,,Můžu za tebou přijít?"

,,Dobre, chcel by som sa ťa na niečo spýtať. Jasné, poď, mám čas. Dúfam ale, že mi donesieš niečo na jesť, lebo som hladný."

,,Dobře, něco ti koupím." usmál jsem se a s ukončením hovorů jsem mu šel koupit jídlo. Když už jsem měl koupeno vydal jsem se k sesterně a otevřel si.

-----

Ľudia, toto je naša prvá ff, hej? 😂👌
Ak to je zlé, prepáčte, ale aj tak. Síce ja robím spolupráce, ale sú to textingy, takže aj ja takto píšem (skoro) prvýkrát. :'D
No nič, páči sa vám to? 😂
Ľúbim vás! 💕
-Nexa