Konečně spolu [DOKONČENO]

[1] Tady to vše začalo?

,,Tady je volno lidi!" Řeknu vesele a Sednu si do kupé ve vlaku, který míří do Bradavic.

Abych vás uvedla do děje. Je po válce. Voldemort byl poražen a studentům posledního ročníku bylo nabídnuto, aby si dodělali školu. No a většina to přijala. Takže teď jsme tady. Ve vlaku, který míří do Bradavic.

Sedneme si a začneme si povídat, protože to přátelé, kteří se znají už dlouhá léta přeci dělají, ne?
,,Myslíte, že už ten hrad bude opravený?" Zeptá se do ticha, které napije v našem kupé, Ron a slavný Harry Potter se na něj obrátí.

,,Jasně, že jo. Jinak by nás sem neposlali," řekne lehce zmateně, protože Ronova otázka byla trochu mimo mísu.

,,Pravda."

Jenže i té skupince přátel někdy dojdou slova, že?

Za nějakou tu dobu, kterou jsme strávili občasným prohozením slov, či poznatků dorazíme před náš druhý domov, Bradavice.

,,Je to tu úplně stejné, " řeknu udiveně, když svůj pohled upřu krajinu kolem sebe.

,,Samozřejmě, že je, Grangerová," pronese posměšně kdosi za mými zády a ozve se a mými zády a já ztuhnu.

,,Co ty tady chceš Malfoy?" Zavrčím a obrátím na něj svůj pohled. No a že ten pohled stojí za to.

Musím říct, že nám chlapeček vyrostl do krásy. Přes tu dobu co jsme se neviděli jaksi zmužněl, pokud to u někoho, jako je on vůbec jde.

Potřesením hlavou vyženu tyto nebezpečné myšlenky z hlavy a znovu se soustředím na blonďáka před sebou.

,,Budu tady studovat, Grangerová. A to se o tobě říká, že jsi nejchytřejší čarodějka," ušklíbne se a jeho slova mne donutí nabrat červený odstín.

,,Pochybuju, spíš budeš někoho nutit aby studoval za tebe," oplatím mu úšklebek a on povytáhne obočí.

Sakra, vždycky jsem se chtěla naučit vytahovat jen jedno obočí, ale nějak se to nemůžu naučit.

,,Nabízíš se Grangerová?"

,,Promiň, ale jsem na roztrhání," odpálkuji ho a on se zamračí.

,,To věřím." Zamyšlený tón jeho hlasu se nedá přehlédnout a tentokrát je to má maličkost, která se zamračí.

,,A já věřím v to, že bys konečně jednou mohl dospět," zabrblám a tím ukončím tuto debatu. Následně se otočím a jdu směrem k hradu, kde už na mě netrpělivě čekají přátelé.

,,Co to jako bylo?" Osočí se na mě můj brýlatý kamarád otázkou a doplní ji nechápavým výrazem.
,,Co?" Zmateně se na něj podívám a on vztekle rozmáchne rukama.

,,To, jak jsi tam skoro flirtovala s Malfoyem!" Odpoví za něj Ron, protože to vypadá že Harry nemůže najít slova. Jeho odpověď mě natolik zaskočí, že má první reakce je smích.

,,Ale no tak! Já a Draco?" Ujede mi další uchechtnutí a kluci si vymění pohledy.

,,Od kdy mu říkáš jménem?"

Po této otázce se zarazím a smích mě přejde. Zabodnu svůj pohled do Harryho a povytáhnu obočí.

 ,,Nechci nic říkat, ale lidi se jménem normálně oslovují," ušklíbnu se a v mžiku se napětí, které tu panovalo, uvolní.

,,Ale stejně nechci, aby tady ten smrtijed studoval, " zamračí se Ron a já se na něj prudce obrátím.

,,Není to smrtijed, Ronalde. Přemýšlej trochu. Myslíš, že by ho McGonagallová a ostatní pustili zpět do Bradavic, kdyby byl pořád smrtijedem? Už ho tak nenazývej, jinak....."