Dvě tváře

4.

Je 01:05 a já stojím na startovní čáře s dalšími pěti auty a čekám kdy se závod odstartuje. Za chvíli se před auta postaví vysoká blondýna v kraťáscích a uplém tílku s černobílou vlajkou v ruce a startuje závod. Jakmile vlajka spadne k zemi na nic nečekám a sešlápnu plyn až k zemi. Jedu rychle, plyn nepouštím ale nejsem dost rychlá protože jsem druhá. Naštěstí tuhle trasu znám líp než řidič předemnou a proto vím že teď je ostrá zatáčka kterou s velkou ladností vyberu. Já se dostávám do vedení protože ten idiot to nevybral takže je až zamnou. Ještě jedna zatáčka a pak rovinka. Zatáčku zvládnu bez problému. Rovinka kterou za vysokého jásotu projíždím je cílová a já vyhrávám. Šťastná vystupuju z auta a sedám si na kapotu a čekám až mi Rick přinese peníze co jsem vyhrála. Mezitím dojedou zbylá čtyři auta a já zjistím že jsem jediná holka která jela. S vítězným úsměvem na tváři se dívám na auto které dojelo jako druhé. Ale co nečekám vystoupí z něj ten kluk s baru a hned za ním stojí nějaký kluk až moc podobný Liamovi. Počkat!! To je Liam!! Co ten tady dělá? Jakmile si všimne že ho pozoruju zámává mi. Takže je to doopravdy on. Liam něco řekne tomu klukovi ten se otočí a kývne. Liam jde směrem ke mně jakmile přijde a ke mně řekne ahoj. ,,Co tady děláš??" zeptám se ho. ,,Jsem tu s kámošem. Nevěděl jsem že jezdíš", řekne. ,, Ty o mně nevíš tolik věcí", odpovím mu. ,,No, to je jedno, ale gratuluju k výhře jsi vážně dobrá. Jack byl vzteky bez sebe když zjistil že prohrál a ještě k tomu ho porazila holka." Začne se smát. ,,Tak mu řekni že možná kdyby vybral tu zatáčku tak by možná vyhrál. I když ne nevyhrál," zazubím se na něj. Liam se rozesměje,,Sebevědomí ti nechybí co?" Záporně zakroutím hlavou. Cítím něčí ruce na mém boku tak otočím hlavu a uvidím usmívajícího Chrise. ,,Ahoj princezno. Jela si úžasně ." Řekne a dá mi pusu na líčko. ,,Děkuju," řeknu a obejmu ho. Liam na nás čumí doslova čumí jak na debili. ,,Ehm... Chrisi tohle je Liam můj kamarád. Liame tohle je můj nejlepší kamarád Chris." Chris mu mávl na pozdrav a Liam mu pozdrav opětoval. ,, Pánové nevím jak vy ale já jedu domů a ty taky Christiane protože máš moje auto. Takže hejbni prdeli a dej mi klíče. Řidim já." Na Liama jsem mávla a s Chrisem za zadkem šla směrem k autu. Chrise jsem vysadila u něj a jela k sobě. Cestou jsem přemýšlela proč tu vlastně ještě jsem?? Proč mám tak posraný život??? Prostě a jednoduše PROČ??? Cesta mi uběhla rychle zaparkovala jsem a vydala se do svého pokoje. Neměla jsem chuť se sprchovat tak sem se na to prostě vysrala. Vešla jsem do pokoje a lehla si na postel. Naproti na zdi vyseli fotky mě a Taye když tu byl byla jsem šťastná, usměvavá hodná holčička. A teď?? Teď sem zlá mrcha co má dvě tváře jednu dobrou kterou zná jen málo lidí a jedním z nich byl Tay. A tu druhou zlou masku ledové královny bez citů s kamenným srdcem. Začnou se mi vybavovat všechny vzpomínky na Taylera a z očí padat slzy. Jak mě učil na jezdit na kole, a jak se smál když jsem upadla. Když jsem byla malá a dostala jsem za pět z matiky. To mě naši poslali spát bez večeře a já měla strašný hlad. Tay přišel se dvěma krabicemi pizzy ke mně do pokoje a pomohl mi se to naučit. Další vodopád slz a další vzpomínka, tentokrát když mě vzal s sebou ven a pak mě zapomněl v cukrárně. Ten den mě zasypával tunou čokolády abych mu odpustila. A nebo jak mě poprvé posadil na motorku. A nebo když mě učil řídit. To už jsem nevydržela a rozplakala jsem se ještě víc. Potřebovala jsem to ze sebe nějak dostat tak jsem prostě praštila do stěny pokoje. Mně křuplo v ruce a na stěně se udělala prasklina. Vyčerpáním jsem se svalila na postel a s myšlenkami na Zacha a na to jak sem vypatlaná usla

************************
Jedu v modrém BMW a zamnou můj milovaný bráška. Vyhrávám tak se podívám do zpětného zrcátka abych se podívala kde je Tay. A to právě v čas abych viděla auto které jelo za Taylerem. Nevím jak to udělal ale Tay dostal smyk a napálil to přímo do stromu co byl poblíž. Auto začíná hořet a Tay pořád nikde. Auto bez jakého koli zaváhání otáčím a parkuju těsně vedle jeho Nissanu. Běžim ke dveřím řidiče a Taylera se pokouším vytáhnout ven.

*********************************
V ten moment se probouzím s mokrou tváří od slz a bolestí hlavy. Ani chvilku neváhám a sahám po telefonu kde vytáčím Chrise. Dvě zvonění a už to zvedá. ,, Amy stalo se něco??" ptá se hned jak to zvedne. ,, N-ne vlastně a-ano.",, Co se stalo zlato?? Proč brečíš??" ,, To-to to Tay.",, Zase ta noční můra princezno??" ,, Ano." ,,Deset minut a sem u tebe ano?? Čekej na mě zatím pa." Přesně jak řekl za deset minut byl u mě a drtil mě v jeho medvědím obětí. V takovém které umí jen on a můj bráška.

*******************
Omlouvám za hodně krátkou kapitolu. Nahoře Dan

Týna❤