Píšu tužkou na papír,
Který je čistě bílí,
Slzy padají mi z očí,
A všichni kolem mě hučí,
Moje srdce je samotné.
Kreslím tužkou na papír,
Z Černé šmouhy vytváří se obrys,
Obrys postavy, která sedí, čeká na příležitost,
Ovšem marně čeká, pak to jen vzdává.
Slzy padají na papír se šmouhou postavy,
Postava ze šmouhy slzí, naše životy se propletají, ta která je sama na papíře,
Je sama i v realitě.
Bílí papír se šmouhou postavy, je promaceny,
A vedle postavy,
Kreslí se Šmouha
Která se natahuje.
Postava brečící,
Kleká před bouří,
Která se nitru bouří,
Smutně naříkající,
Však ale ví, že jí nikdo neslyší.
ČTEŠ
Tři Tečky
PoesiaSlova ti zní, Cinkají, Řeč těla ti smysl nedává, A znáš ji. Odmlka, Pomlčka, Tečka, Čárka. Věta za větou padá, Avšak bůh ví, Kam listí dopadá. Slzy smutku hovoří, S čím si máš poradit. Strah v srdci máš, V hlavě hlas ti nadává, Nech ho plavat...
