Byly to ty nejkrásnější Vánoce. A najednou mi příjde SMS že můj crush je v nemocnici?
Ani si nevšímam, že brečím a ihned beru klíče od auta a jedu do nemocnice.
Dojedu do nemocnice kde je celá Louisova rodina, Niall a Liam.
„Ahoj Harry...“ začne Niall... „Já jen... Vím, že jakožto Louisův nejlepší kamarád bych si to měl nechat pro sebe ale Liam říkal, že jsi do Louise zamilovaný, a tak ti napsal a já ti chci jen říct, že Lou k tobe cítí to samé, co ty k němu“ dokončil svůj monolog a moje čelist je snad až někde na zemi...
„Mohu za Louim?“ zeptám se Louisovo mamky. „Jistěže“ odpoví a dodá „JIP 23, abys za ním trefil“
Poděkuji a rozeběhnu se na onen JIP. Otevřu dveře a já myslel, že mě porazí. Louisovo tělo bylo... Bledé a... Dýchá vůbec? Pomyslím si, příjdu k němu a zkontroluji, jestli dýchá. Naštěstí ano, tak se posadím a začnu.
„Lou... Vím, že mě asi neslyšíš, ale já mám strašnou potřebu ti něco říct. Aby vše dávalo smysl, tak ti povyprávím příběh. Když mi bylo 13 let, uvědomil jsem si, že jsem tak trochu přiteplený. Ano, jsem gay. V 16 letech jsem to přiznal rodičům a otec mě vyhodil z domu. Tenkrát jsem odešel do Oxfordu za mým bff... Nebudeš tomu věřit, ale ten můj bff je Liam. Jenže ten zažil něco podobného co teď ty a já už naštěstí bydlel sám, takže jsem to zvládl, když Li odešel beze stopy. Byl hezký pocit vidět svého nejlepšího kamaráda po tolika letech... No a tady ve škole jsem potkal tebe... A... Já... Miluju tě, Lou.“
Dokončil jsem svůj monolog a po vyslovení „Miluju tě“ se Louimu pohnuly koutky, jako by se chtěl usmát. Ne moc ale jo... Asi jsem paranoidní už, měl bych si lehnout. „Tak to je všechno, co jsem chtěl... Zatím pa.“
Odejdu z pokoje a jedu domů. Lehnu si na postel do klubíčka a nechám slzám volný průběh.
Celou dobu brečím a brečím a brečím... Ani si neuvědomuji, že jsou 3 hodiny ráno. Tak strašně moc se o Louiho bojím...
Nemám ponětí, jestli jsem něco vůbec jedl a pil, ale vše mi bylo jedno... Když začala škola, připravil jsem si dlouhý scénář a vše odvykladal z paměti a myslel na Louiho. Samozřejmě vždy, když mám volnou hodinu a Lou by normálně šel učit, jsem za Louiho suploval. Musím to odčinit. Vždyť přece to kvůli mě je teď v nemocnici...
Každý den po škole jsem za ním jezdíval. Byl jsem šťastný, že je stabilizovaný, ale stále jsem se bál, že se mu může něco stát.
Když jsem se po měsíci co je Lou v nemocnici chystal jet znovu do nemocnice, někdi zaklepal na dveře od kabinetu.
„ano“ řeknu pomalu plačivím tónem a dovnitř vejde Liam. „Harry“ řekne posmutněle, přiběhne ke mě, obejme mě a políbí mě do vlasů. „jedl jsi dnes něco?“ optal se můj bff „tři plátky sýra“ odpovím a uvědomím si, že takovou porci jídla jsem snědl včera... Vlastně včera jsem i naposled jedl...
„Oh... Tak v tom případě Lou počká, ty se jdeš okamžitě najíst“ začne mě poučovat Li „ale já neumírám takže jíst nemusím... bacha Li, Lou čeká“ požádám ho, aby unhnul ale místo toho mě chytil za ruku a táhnul do sborovny...
„LIAME!!!“ začal jsem na toho bastarda řvát ze všech plic. „Harry mohl by ses trochu krotit, ještě se učí, mimochodem bys měl trochu pojíst“ poučí mě tentokrát ředitel a odejde ze sborovny.
„ano pane řediteli“ odpovím a sednu si na moje místečko ve sborovně. Liam šel do ledničky a vytáhnul jogurt. Panebože, tak velkou porci jídla jsem měl před týdnem. Pomyslím si a už jen z té myšlenky se mi dělá šoufl.
„jez“ podá mi Li lžičku s otevřeným jogurtem. „a pustíš mě pak za Louim?“ Niall který ve sborovně celou dobu sedí a opravuje písemky se uchechtne. „co je? jen chci vidět Louise“ začnu nafouknutě argumentovat.
„nic, já jen chci být taky tak opečovávaný“ začne se se smíchem bránit Ni. Liam k němu příjde a něco mu šeptá... „mimochodem víš kam musíme dneska zajít“ zeptá se Liam Nialla po tom, co si přestanou šeptat.
Nevím, jak je to možně ale jak jsem ty dva pozoroval tak jsem při tom nevědomky snědl 2 jogurty a 1 rohlík.
„neboj lá-eh teda Li, vím“ usměje se Niall na Liama a mrkne. „Nialle... Teď to ještě bude naše tajemství takže se příště takhle nesekej ju?...“ zase si začali šeptat... To nemá cenu „Tak já jdu za Louisem.“ oznámil jsem „jojo pá“ přiběh ke mě Li a objal mě „Pa Li“ odtáhnu se od něj se smíchem „ahoj Ni“ rozloučím se mávnutím „ahoj“ odpoví a také zamává.
Když jsem zabochl dveře tak jsem uslyšel... Mlaskání? No to je jedno... Došel jsem na záchod, pozvracel se, protože toho jídla jsem spráskal fakt hodně...
Byl jsem hodně šťastný, že jsem se konečně dostal do nemocnice. Byl jsem ještě Louimu koupit takivého malého medvídka který se může dát na klíčenku s nápisem Louis.
Zaklepal jsem na Louisův JIP a tam na mne čekaly 2 šťastné obličeje a ty nejnádhernější modré oči. „Ahoj Lou, dobrý den paní Tomlinsonová?“ pozdravil jsem „Deakin“ usmála se „jmenuji se Johannah Deakin“
„mimochodem Harry, nechceš si tykat?“ otázala se mne „jistěže“ odpověděl jsem a podal si s Louiho maminkou ruku. „Těší mě, Harry“ usmál jsem se „také mne těší, Johannah“
Poté, co jsme si začali s Johannah tykat jsem chytl Louiho ruku do té své a na druhé ruce ho držela jeho máma. Zářivě se na nás usmíval.
Tohle datum si budu navždy pamatovat. 23.1.2019 jako datum, kdy Louiho pustili z nemocnice.
Chtěl jsem s Louiho maminkou doprovovdit domů, a tak jsem jel MHD abych se nemusel vracet pro auto.
„Ahoj Lou... Ahoj Johannah usměju se na Louiho a Johannah „jak se cítíš Lou?“ otáži se „skvěle“ odpověděl „tak to jsem moc rád, kdyžtak ti vezmu věci co tu máš, včetně dárků, ano?“ oznámím Louimu a začnu nakládat Louiho věci do auta.
„Pojď Harry, oslavíme Louisův návrat domů“ pískla nadšeně Johannah. „Oh, s radostí“ ukážu svůj ďolíčkův úsměv a podívam se na šťastného Louiho.
U Tomlinsonů jsem byl do 8 večer. Poté jsem jek taxíkem domů, protože jsem Tomlinsony nechtěl otravovat. Má moc milé sestry a bratra. Už se těším, až se s nimi znovů setkám.
Ták jo... Mámu tu další kapitolku... Už se těším až budu psát ty romantické a někdy i depresivní části^^ btw jak tak přemýšlím... Měl bych si najít svoje klíče místo toho abych psal na wattpadu Larryovku xd No nic xd Votujte, komentujte, sdílejte a u další kapitolky PAAA 💕💕💕💕💖💖💖
ČTEŠ
nový učitel [Larry CZ] #1
FanfictionMladý učitel angličtiny Harry Styles se stěhuje z Oxfordu do Londýna a nastupuje do místní školy. Potká zde velmi příjmeného kolegu, do kterého se zamiluje.