Nakonec to zas tak plánovaný nebylo. Usnul jsem během matiky a vzbudil se svázanej řetězy, s tímhle obřím šutrem na hrudi, neschopnej- mchmhh.
Je těžký o tom mluvit, víš? Štve mě, že je normální se na veřejnosti smát, ale jakmile začneš brečet, jako opravdu brečet, protože už to v sobě nedokážeš dál dusit a svět je prostě extrémně nesnesitelnej, cejtí se kvůli tobě ostatní nepohodlně. V pravidlech slušného chování se teď nejspíš píše, že uvádět lidi do rozpaků obchází veškerý schválený normy. Já dneska uvedl do rozpaků pěknou řádku lidí. Jsem z toho tak moc vyčerpanej, Charlie; snažit se přizpůsobit zbytku.
Kéž by bylo normální dávat najevo emoce.
ČTEŠ
Nepříznivá destrukce Diona Daltona
Historia CortaPřál bych si být víc než jen chodící tragédie. // short story 10. 2. 2019 - xx