Potter? // drarry // cz

3

Harry

„Draco..“ zajel jsem mu rukama do jeho krásných blonďatých vlasů zatímco mě líbal na krku.

„Mhmm?“

„Někdo přijde a uvidí nás.“

„No a co.“ řekl a pokračoval dál.

„Musím jít.“

Odtáhl se. „Kam?“

„Za Hermionou. Chtěla semnou mluvit.“

„Nechci abys šel.“ řekl s vážným výrazem.

„Musím,“ krátce jsem ho políbil. „Říkala, že je to důležitý.“

„A to to nepočká?“

„Víš co? Za 2 hodiny se sejdeme na astronomické věži.“

„Radši bych šel do tvého pokoje.“ ďábelsky se usmál.

„Ale, ale. Nerozjel ses nějak?“

„To teprve uvidíš jak se rozjedu. Jsi fakt neodolatelnej, Pottere.“ celýho si mě začal prohlížet a potom si zkousnul rty.

Úplně jsem ztuhnul. Jak může bejt někdo tak přitažlivej?

„Copak že jsi najednou tak potichu?“ chytil mě za boky a moje srdce bilo rychleji a rychleji.

„Tohle mi nedělej.“ špitl jsem.

„Co myslíš?“

„Víš dobře co myslím..“

„Myslíš tohle?“ zkousnul si znovu rty a usmál se.

„J-jo, přesně to.“

Usmál se a přitáhl si mě do objetí. „Buď semnou.“ pevně mě stiskl.

„Pokud tam nepůjdu, Hermiona bude akorát naštvaná. Nechci se s ní zase pohádat.“

„Takhle jsem to nemyslel.“ řekl a zabořil mi obličej do vlasů. Trochu mě štvalo že byl o dost vyšší než já, protože já bych mu tohle třeba teď udělat nemohl.

„A jak?“

„Buď semnou. Chci abys byl můj. Tak moc tě chci, Pottere.“

„O tom si promluvíme, ano? Za 2 hodiny na astronomické věži. Buď tam včas, nebudu na tebe čekat.“

„Stejně bys tam čekal dokud bych nepřišel.“ usmál se a jemně mě políbil.

„Na to zapomeň. Pokud tam nebudeš, půjdu pryč.“

„To bych dřív přišel a nikam tě nepustil.“

„Už fakt půjdu. Tak za 2 hodiny. Zatím.“ políbil jsem ho na tvář a šel jsem hledat Hermionu.

Nejdřív jsem šel na kolej, ještě tam ale nikdo nebyl. Nejspíš budou všichni ještě ve Velké síni.

Měl jsem pravdu. Všichni byli ještě na večeři, rozhlédl jsem se a první koho jsem zahlédl byl Draco, očividně. Seděl vedle Pansy a vypadalo to, že mají vážnou konverzaci, oba se tvářili dost naštvaně. Trochu jsem žárlil, všichni ví že Pansy po Dracovi jede už od třeťáku, dokonce spolu byli ve čtvrťáku na plese a chvíli se říkalo, že spolu snad chodí.

Snažil jsem se tomu nevěnovat pozornost a zamířil jsem k Nebelvírskému stolu. Konečně jsem zahlédl Hermionu s Ronem, šel jsem přímo k nim.

„Ahoj.“ sedl jsem si vedle Rona, abych viděl na Draca.

„Ahoj Harry.“ pozdravili mě oba.