Říkám tomu recenze

149.Recenze- Tanec s vločkami

Popis příběhu u knihy:

Otočila hlavu vzhůru směrem k obloze. Na obličej jí dopadaly vločky a hned se zde rozpouštěly. A ona chtěla jediné, rozpustit se s nimi.

Popis se mi líbí, ale chybí mi tam trochu uvedení do děje a situace. Jediné, co se dozvídám, tak že dívka si přeje zemřít.

Popis příběhu podle autorky a co od něj můžou čtenáři očekávat:

Popsala bych ji jako zamyšlení se nad tím, co nás jako lidstvo nutí pořád dokola a dokola opakovat staré chyby a bojovat jeden proti druhému. Určená je asi úplně všem, nezáleží na věku ani pohlaví. Očekávat mohou napětí spojené s ukázkou kontrastnosti lidství: nezištné laskavosti a zlomyslnosti v nás zakořeněné

Můj názor: Příběh se mi líbí a to především nápadem. Možná by, ale chtěl více propracovat a to především v popisu. Trochu mi příjde, že se snažíš napodobit styl psaní, který jsi někde zahlédla a díky tomu vytváříš kostrbaté věty. Udělala bych menší korekturu, někdy chybí čárky ve větách a rozhodně bych upravila nějaké věty. Celkem k tomu nic nemám, nápad se mi líbí, teď jen záleží, jak to autorka rozvine.

Co bych vytkla:

Kostrbaté věty.

Když již byla starší, tak to dělala, aby jim ukázala, že nemůže být stále jen klid.

Nic sice neřekla, pohlédla na ní aby pokračovala.

Mezitím tu si bude chvíli s ním.

Občas špatně psaná přímá řeč. Doporučuju psát na samostatný řádek pro lepší přehled.

Život ale už pokračovala: „ano, takže ti to došlo. Budeš i bohyní smrti."

SPRÁVNĚ:

Život ale už pokračovala: „Ano, takže ti to došlo. Budeš i bohyní smrti."

„Já, já musím jít." Řekla jen a začala se zvedat z vyhřáté postele.

SPRÁVNĚ:

„Já, já musím jít," řekla jen a začala se zvedat z vyhřáté postele.

Ukázka:

Teď už nevěděla, co říci. Jen na Život zírala. Musí jí to vysvětlit, nechtěla aby si ji všichni spojovali jen s utrpením.

Názor čtenářů:

Bez možnosti kontaktování.