Popis příběhu u knihy:
Toto je věc která existuje.
Ne ale nyní seriózně, toto je první věc co kdy napíšu.Ve svém životě bych chtěl vydat nějakou seriózní knihu, a k tomu potřebuji získat nějaké zkušenosti se psaním.Toto co čtete nemá žádnou ucelenou strukturu nebo cíl, je to prostě blbost co píšu :D
Ve zkratce: Příběh sleduje jistého Igora, syna ruských přistěhovalců. Igor žije v dysfunkční rodině někde na Vysočině. Jednoho dne se v obchodech po celé ČR začnou oběvovat "PD Kartičky", a Igor se pokouší přijít na jejich tajemství...
Mám k tomu několik poznámek. Ačkoliv je to první kniha, je to něco, co by tě mělo reprezentovat. Takže napsat, že je to blbost je něco, co mě, už teď odrazuje od čtení. Když to ty nebereš vážně, proč bych tomu měla jako čtenář věnovat čas? Místo zbytečných vět o tvém psání, více rozepsat příběh. Vlastně vím více o tobě, než o příběhu. A poslední věc, kterou musím napsat- oběvovat rozhodně ne =>objevovat.
Popis příběhu podle autora a co od něj můžou čtenáři očekávat:
Můj fascinující kulturní zážitek a adept na cenu magnesia litera "Největší blbost co kdy budete číst" je velice nepřekvapivě blbost. Jak již jsem uvedl v popisku knihy, slouží pouze jako něco, na čem si můžu procvičovat psaní.
Knihu jsem původně chtěl psát jako politickou satiru na styl "Hledá se gucci" (doporučuji!), ale postupně se z toho vyvinula ne moc vtipná a už vůbec ne politicko-satirická... No prostě blbost. Pokud by někoho zajímalo jestli žánr je sci-fi, fantasy nebo snad horror, tak žánr je cringe.
Kniha má prozatím pouze tři kapitoly. Měl bych psát víc...
Každopádně, děj se točí ohledně jistého Igora. Igor žije v dysfunkční rodině ruských přistěhovalců. Igor nemá moc kamarádů, jeho rodina ho považuje za zklamání a ani ve škole se mu moc nedaří. Je to prostě takový klasický "Outsider story". Věci v jeho životě se ale brzy začnou měnit...
Původním cílem bylo, aby jste si kolem 15. kapitoly začali ťukat na čelo a říkat si co je to za blbost. Povede se mi to? Ne, určitě ne.
Je mi celkem jasné jaká ta recenze bude. Možná dosáhnu na titul "Nejhorší kniha co jsem kdy recenzovala" :O
To už je pro můj extrémně dlouhý a nudný popis vše. Nyní si užijte recenzi ZNellyZ, která přežila čtení všech tří kapitol.
Můj názor:
Řekla bych, že to není úplná blbost a ten nápad nemusí být špatný, ale mám pocit, že to bude jeden z těch příběhů, který se bude pokoušet být vtipný díky nesmyslům. Proč? Většina knih má trapný humor, který se vytváří nesmyslnými situacemi a aby toho nebylo málo, vše se nafoukne obrovskými rozměry. Tady je zajímavá rodina z dost netypickou situací a to samo osobě může být dobrý příběh. Vše záleží na tom, jakým směrem to autor povede.
Co bych vytkla:
• Špatně psaná přímá řeč:
Třída se znova zasmála a Petr řekl dost nahlas ,,To je ale debil".
SPRÁVNĚ: Třída se znova zasmála a Petr řekl dost nahlas:,,To je ale debil."
,,No to teda jsi!" Řekl mu se smíchem Čech, který překvapivě nehrál CS:GO.
SPRÁVNĚ: ,,No to teda jsi!" řekl mu se smíchem Čech, který překvapivě nehrál CS:GO.
• Čárky psané po spojkách, kde by být neměly.
• Stačí jeden otazník
• Psaní slov učitelka, otec,...,velkým písmenem, ačkoliv je slovo uprostřed věty.
• Opakování jmen v každé větě.
Když tak přemítal o svém spánkovém cyklu, Jelenina ruka mu sáhla po jeho, a vzala mu Jelenin mobil. Jelena nic neřekla, a znova usla ve chvíli kdy položila svůj mobil vedle sebe.
• Doporučuju si po sobě kapitoly číst. Písmena navíc, čárky, kde by být neměly, stejně jako špatně umístěné tečky.
Ukázka:
Po roce 1989 však byli vyhozeni ze svého bytu. Matka prosila otce aby se vrátili do Novosibirsku, ale Otec to zamítnul. Chtěl začít nový život v nyní demokratickém Československu.
Názor čtenářů:
Bez možnosti kontaktovat čtenáře.

ČTEŠ
Říkám tomu recenze
RandomObjektivní recenze od vášnivé čtenářky a amatérské spisovatelky. Každý hodnotí u knihy něco jiného a každý má na ni jiný názor.Někomu může připadat úžasná a někomu strašná. Zaměřuji se především na děj. Pravopis a gramatika se dá opravit vždy, s d...