Jin:
Ráno jsem vstal a opět začala má raní pracovní rutina. U snídaně když přišl princ víc jsem se zakoukal na své balerínky a snažil se nesložit. Po snídani jsem se vydal uklízet vypadal jako by chtěl jít za mnou ale jeho otec ho zastavil že s ním musí něco probrat. Král je holt moje spása a ani neví jaká.
Taehyung:
Otec si mě vzal bokem a oznámil mi že uspořádá ples. Prý abych si někoho vybral. Napadla mě troufalá otázka. Zeptal jsem se ho zda bych si mohl sebou vzít jednu služebnou jako menší doprovod nebo tak. První se netvářil nadšeně ale když jsem řekl že by byla moje záchrana kdyby se mi něco stalo třeba bych se nějak polil či tak. S tímhle už souhlasil a já pak odběhl do svého pokoje. Na papírek jsem napsal vzkaz a pak jsem našel pokoj oné dívky kolem které je tolik záhad a hlavně miliony otázek. Podstrčil jsem vzkaz pode dveřmi a pak jsem šel do svého pokoje věnovat se svím činostem.
Jin:
Celý den jsem se věnoval práci a večer jsem se šel umýt a pak jsem se zmoženě obět v té noční košili dobelhal do pokoje. Chtěl jsem hned jít spát ale na zemi u dveří ležel papírek. Když jsem ho rozložil byl na něm vzkaz:
Ahoj. Eh jak začít.
Poslední dny se událo mnoho událostí. Proto mám jednu zásadní otázku nechtěla by jsi se stát mím doprovodem na zítřejším plese?
---
Co to co? To musela psát princ eh Taehyung. Ale proč chce tohle? To se mu líbím? Kruci jsem kluk! Jistě to s ním švyhne až zjistí pravdu. No ale přece jen takováhle žádost se neodmítá. Dále byl na vzkazu jen čas kdy mám čekat před jeho pokojem. Výsosti vy mě chcete zabít. Věděl jsem že budu muset na všem pracovat a ještě se stihnout připravit na tohle? To je jako sebevražda. Ale nechci aby byl sklamaný. Nějak to zvládnu. Začal jsem se proto hrabat ve svích věcech. Byli to hlavně šaty co mi dal do kufru otec. Některé byli pěkné ale nehodící se. Jiné zase až příliš krátké. Už chápu problémy holek když neví co si obléct. Nakonec jsem jedny vytáhl. Vypadali obyčejně. Nezajímavě ale délku měli dobrou. Ovšem byli docela staré. Takhle tam budu jako smrtka. Proto jsem vytáhl jehlu, nit a nůžky a pustil se do práce. Muselo to být legrační jak pobíhám po pokoji s jehlou a prohlížím šaty ze všech úhlů. Nakonec někdy nad ránem bylo konečně hotovo a já se unaveně svalil na postel a usnul.
