𝐆𝐚𝐧𝐠𝐬𝐭𝐚 (𝐵𝑢𝑔ℎ𝑒𝑎𝑑)

||KAPITOLA 2||

I když jsem si přála, aby vesmír zanikl, takže bych nemusela do školy čelit těm modrým očím a havraním vlasům, ale to se nastalo.

Takže jsem se rozhodla zahrát nemocnou. 

Ležela jsem v posteli s pokrývkou na hlavě a jakmile jsem zaslechla máminy kroky, věděla jsem že je čas na divadlo. 

"Elizabeth, víš kolik je hodin?" Řekla. "Přijdeš pozdě." 

Odhrnula jsem ze sebe pokrývku. "Mami, necítím se moc dobře." 

Posadila se a sáhla mi na čelo. "Připadáš mi v pohodě." 

"Ne vážně, myslím, že bude dobrý, když zůstanu doma dneska." Řekla jsem jí a falešně jsem si odkašlala. 

"Zlato, já vím o co jde." Řekla.

Zpanikařila jsem. Dozvěděla se nějak o té noci? Mluvila jsem snad ze spaní o Jugheadovi? 

"Necítíš se na to, abys šla do školy, protože tam jsou Hadi." 

Oddychla jsem si. "Jo, nachytala jsi mě." 

"Poslouchej, i když je to těžké, musíme se k tomu přizpůsobit." Řekla mi. "Ale slíbíš mi jednu věc?"

Kývla jsem. "Všechno." 

"Jen... nemluv ani s jedním Hadem. S žádným." Řekla mi. 

"Nebudu." Řekla jsem jí. "Slibuju." 

---------------------------------------------------------------------

Bylo osm třicet, když studenti ze South Side High vešli dovnitř. 

Stála jsem vedle Archieho a Veronicy, když se to odehrálo. Všichni byli zticha. 

Hadi šli spolu po chodbě jako kdyby byli nějaká vlčí smečka. Někteří šeptali, jiní byli zas zticha a Kevin začal natáčet a plánoval to dát do příběhu na Instagram. 

Poté jsem ho zahlédla.

Jughead byl vepředu vedle holky s růžovými vlasy a kluka s tetováním na krku. 

Jughead měl na sobě čepici, předpokládám, že je to ta, o které mi říkal. Taky měl na sobě tričko s písmenem S a jeho koženou bundu s Hadem. 

"Myslíš, že ví kam jdou?" Zaslechla jsem Veronicu, která šeptala na Archieho. 

Pokrčil rameny a pak se na mě Jughead otočil. 

Zahlédl mě. 

Rozšířily se mu oči a zaknul čelist. 

Potom šel naproti mně. 

Proč zrovna musím na něho zírat? Proč musím cítit ten dotek, který pohltí moje myšlenky a jeho hlas kvůli kterému mi bije srdce. 

Znovu utíkám před Jugheadem. 

Ale ucítila jsem něčí ruku, která mě chytla. 

Vzpomněla jsem si na to samý, co mi udělal v přívěsu. Otočila jsem se k němu a viděla před sebou Jugheada. 

"Nezapomněl jsem, Julio." Řekl mi. 

Zazvonilo a odtrhla jsem se a bězela zpátky do třídy. 

Když jsem tam doběhla, modlila jsem se, aby nikdo neviděl moje setkání s Jugheadem. 

Nezapomeňte mi dat vote, pokud se vám kapitola líbila, udělá mi to hroznou radost! <33