Adrien
RánoProbouzím se. Natahuji se pro telefon, kterej jsem nechal včera na stolku. Podívám se kolik je. A zjistím, že je skoro devět hodin ráno!!! Tak jsem se rozhodl, vylézt z toho andělského lůna, i když to byl jen kauč. Šel jsem se zeptat Marinett jestli bude chtít něco ke snídani, ale nemohl jsem ji najít. Jen jsem našel nějaký papír, kde bylo napsáno Pro Adriena. Kde byly jen jedničky a nuly. Přemýšlel jsem co to mohlo být až jsem si vzpomněl, že je to písmo programátorů, které využívají k psaní kódu nebo zpráv. Tak jsem šel na internet a hned jsem psal do počítače:
1100001 1101000 1101111 1101010 100000 1100001 1100100 1110010 1101001 1100101 1101110 1100101 101110 1101 1010 1110000 1110010 1101111 1101101 1101001 111111 111111 101100 100000 111111 111111 1100101 100000 1101010 1110011 1100101 1101101 100000 1110100 1111001 100000 1110100 1101111 100000 1101110 1100101 1110011 1110100 1101001 1101000 1101100 1100001 100000 111111 111111 111111 111111 1100011 1110100 101100 100000 1100001 1101100 1100101 100000 1101101 1110101 1110011 1100101 1101100 1100001 100000 1101010 1110011 1100101 1101101 100000 1110011 1100101 100000 1110011 100000 1101110 111111 111111 1101011 111111 111111 1101101 100000 1110000 1101111 1110100 1101011 1100001 1110100 100000 1101101 1101001 1101101 1101111 100000 1101101 111111 111111 1110011 1110100 1101111 101100 100000 1110100 1100001 1101011 100000 1101110 1100101 1101101 111111 111111 1101010 100000 1110011 1110100 1100001 1110010 1101111 1110011 1110100 1101001 101110 100000 1110110 1100101 111111 111111 1100101 1110010 100000 1110011 1100101 100000 1110110 1110010 111111 111111 1110100 111111 111111 1101101 101110 1101 1010 1110100 1110110 1101111 1101010 1100101 100000.
Nakonec mi vyskočil text, který vypadal:
Ahoj Adriene.
Promiň, že jsem ty to nestihla říct, ale musela jsem se s někým potkat mimo město, tak neměj starosti. Večer se vrátím.
Tvoje Marinett.
V tu chvíli jsem si řekl, že počkám do večera a pak se jí zeptám, co a jak? Ale teď už byl čas oběda, tak jsem se šel najíst.Marinette
RánoVstávám okolo 7, díky svých hodinkám, které mi zavibrovali. Někdo mi napsal, tak jsem se podívala kdo to byl. Když jsem se podívala na první slovo tak jsem věděla, že je to moje informatička. Jen díky tomu že psala souřadnice a čas. Když jsem se podívala kde to je, tak jsem napsala rychle Adrienovi správu v binárním kódem a hned jsem naskočila na první spoj, abych co nejblíže a nejrychleji, tam byla. Dorazila jsem na místo jen tak tak. A ano stihla jsem to. Podkali jsme se u mostu, na kterej byl skvělý výhled na město. Lituji toho, že jsem napsala mu, že jsem mimo město, ale jinak by sem neměla čas si zařídit věci co potřebuji. Najednou ke mě přišla postava a ptala se mi na otázku. Odpověděla jsem jí, když jsem potom zjistila, že je to moje nej kámoška a k tomu informatička, tak jsem byla štěstím bez sebe, prostě Alya jinak zvaná Lady_wifi. Šli jsme se posadit někam do kavárny. A jak jsme se posadili, tak ihned chtěla vědět co jsem potřebovala.
,,No Alyo, není to jednoduché se zeptat."
,,Jen se ptej. Já ráda ty poradím a že vším pomůži, když budu moc."
,,Ok. Jde o jednoho kluka a nevím jestli mu mohu říct moji pravou identitu?"
,,Počkej ty chceš znát můj názor, jestli máš někomu říct svůjí Pravou identitu?"
,,Přesně."
,,A jak se jmenuje?"
,,Žáleží na tom?"
,,Ano."
,,Proč?"
,,Chci si ho proklepnout."
,,Adrien Agreste"
,,Jako ten syn Mafienského bosse?"
,,Znáš někoho s tím tom jménem?"
,,Asi ne."
,,Tak co mám mu to říct nebo ne?"
,,To záleží na okolností."
,,Aha."
,,Ale jinak, proč ses rozhodla někomu říct, svou identitu?"
,,Někoho jsem nedávno potkala v obchodním centru."
,,Koho neříkej, že Natha."
,,No potkala, nebo spíš Adrien viděl jak za náma plíží."
,,No tak to, abysme šli zas někam jinam ne?"
,,Já už nebudu utíkat. Už minimálně stokrát jsem se stěhovala. Já už ho dostanu, ale budu tebe potřebovat i tvoje znalosti. Tak co pomužeš mi?"
,,Tak jo. Jsme přece BFF. Jen dodělám akci a budu se ty věnovat. Neva?"
,,V poho klidně zatím vše připrav a pak se zas setkáme. Platí?"
,,Ok"Sorry lidi za tu neaktivitu(2 měsíce), ale za: 1)jsem se učil na příjmačky, za 2)Nemám nápady a za 3)Tuhle knihu jsem udělal, protože abych jsem se mohl kdykoliv odreagovat od školy a uvolnit svůj tok myšlenek. Jinak jak jste se měli? A co si myslíte že udělají🤔?
Zatím se mějte, dokud nemyslím další kapitolu.
ČTEŠ
Život mezi řádky
FanfictionTento příběh je můj první a nevím jak se bude odvíjet.Proto se budu někdy ptát na něco i vás. Uvidím jestli mě to bude bavit nebo ne.