Kapitola 2. Soud

22 3 4
                                    

V cele jsem byla už třetí den.  Je to hrůza.  Vždy když kolem někdo projde si buď odplivne,  věnuje mi vražedné nebo sprosté gesto či na mě zařve nějakou nechutnou nadávku.

A to jen kvůli jednomu datovému čipu.

Začal mnou kolovat postupně pocit hladu a únavy.  Chápu že nemůžu, jakožto vězeň, moc jíst, když je Energo taková cennost, ale to že celou noc kolem chodí hlídač a kopne hlasitě do mříží vždy, když už začnu konečně usínat, je opravdu k vzteku.

Začínala jsem zase klimbat, když v tom další hlasitá rána do mříží a zvuk odemykání zámku mě vytrhl z mikrospánku. 

Stráže v čele se Sentinelem primem mě vytáhli z cely a svázali mi serva za zády. Poté mě vzali a dovedli až do transportéru.

Ani jsem se nebránila, odpor by mi teď akorát uškodil. 

Po asi hodině jsme přistáli v Iaconu.

Hlavně musím zůstat v klidu. Nic jsem přeci neprovedla, určitě se ukáže, že to je jen velké nedorozumění.

Stanula jsem před samotnou radou primů. Takový strach a úzkost jsem ještě necítila. Jejich pohledy mě propalovaly a já se jen snažila tolik netřást.

,, Takže pokud jste již všichni na svých místech, můžeme začít. " Pronesl prime sedící na nejvyšším místě a přímo v čele celé místnosti. Jeho hlas byl zvučných a hrozivý. 

Tlukot mé jiskry byl tak silný, že jsem ho cítila celým tělem. Klid... Hlavně klid... Nic si neprovedla... Vše se nakonec vysvětlí a tebe očistí.... Jsou to přeci primové....

* * *

,, Aniboti nám působí jen samé problémy! Už mě nebaví řešit jejich neustálé potyčky a výtržnosti. Jsou nezvladatelní a tupí! " Řval přes celý sál již mírně vytočený Liege Maxima. 

,, Všichni nejsou tupí!!! " Zařvala jsem přes celý sál. A sakra... Co jsem to udělala....

,,Vidíte, o tom přesně mluvím.... Takhle impulzivnost a nevypočitatelnost jednání anibotů je pro nás zkrátka nebezpečná. Nejlepší by bylo se jich všech zbavit... Někam je zavřít... " Pronesl již klidným a značně spokojeným hlasem Liege.

Tahle slova však nenaštvala pouze mne ale i Onixe Prima. ,, Jak jen můžeš něco takového říct..... Co ty o anibotech víš... Já jsem jim pomohl se dostat do té vaší společnosti zatímco vy jste nedělali nic... A teď mi je zase chcete hodit na dno jako nějaké podřadné tvory a zničit tak veškerou mou práci a snahu..... " Při posledních slovech mu už dělalo veliký problém neznít rozhořčeně.

,, Všichni se uklidněte, nikdo nesmí tvrdit že všichni aniboti jsou zkažení, ale tato femme zradila cyvertron a ohrozila tak tisíce nevinných životů, a proto, Naro,  tě shledáváme vinnou z velezrady a odsuzujeme tě k pobytu v coxdrovy věznice na doživotí.  Tento verdikt je nezpochybnitelný a konečný! " Pronesl Prima prime.

Všichni primové se zvedli k odchodu a já tam jen zaraženě stála. To přece nemůže být pravda..... To... To nejde.... Já.... Já.Zatmělo se mi před optikami a pocítila neskutečnou slabost.

Dostali jste se na konec publikovaných kapitol.

⏰ Poslední aktualizace: Jun 24, 2019 ⏰

Přidej si tento příběh do své knihovny, abys byl/a informován/a o nových kapitolách!

tfp- Zrádcova dceraKde žijí příběhy. Začni objevovat