Dítě zrozené fénixem

Kapitola 3

Erza s Pov

Jsem s kamarády venku a v hlavě se mi přehlávalo to co se stalo doma v pokoji,

FLASHBACK

Začala jsem se měnit. Na rukou se mi ukázal náramek a uvnitř byl kámen, červený . Pak jsem viděla moje tělo jak se měnilo a už jsem neměla oblečení na doma ale měla jsem po stranách pírka zlatí a celkově to bylo červený až na břicho, měla jsem taky holí nohy a na jiných stranách  nohou jsem to měla červené se zlatí mi potisky. Moje vlasy měli teď barvu ohně , na čele jsem měla červení diamant, a na posledním místě jsem měla krátký tričko s výstřihem a celí to bylo červené pak jsem měla náhrdelník a na tom byl drak, a na zádech mi vyčnívala křídla dlouhá a krásná červeno zlatá. po chvíli bylo zlaté světlo pryč a teď jsem se dívala na sebe k nepoznání. Všechno co jsem řekla bylo "Wow"

.......................... Konec flashbacku .......................'

Byla jsem hodně v myšlenkách že jsem neviděla jak moje kamarádka mává ruku přes obličej.

"Země volá Erzu, haloo!" řekla moje kamarádka Jessica, odpověděla jsem jí na zpátek ve zmatku "Eh err ano jsem tady Jessico nemusíš mi svou ruku dávat před obličej ..." řekla jsem, "Vážně? dívala ses někam jinam a nereagovala jsi na volání tak co jsem jako měla dělat, hodit tě do vody, aby ses probrala? jo to by bylo rozumné a pak tě vytáhnout z vody ven. Ne to by se mi fakt nechtělo dělat.." řekla Jessica. a šli jsme do obchodu kamarádky si chtěli něco koupit. za to já jsem tam čekala na ně až přijdou sem. Někdo mně vytrhl z myšlenek a podívala jsem se, byl tam hezký kluk. " Ahoj můžu si sednout čekám tu zatím na kámoše až přijde." řekl ten kluk "jo můžeš a je to náhoda já zase čekám na kamarádky tady." řekla jsem s úsměvem. " Paráda tak tu na sví kamarády počkáme" řekl "No proč ne. " řekla jsem a podívala jsem se na něj má hezké tmavě hnědé vlasy, hnědé oči a tvář, a krásní úsměv na tváři. Celkově vypadal dobře. " Jinak jmenuju se Diablo a ty?" řekl mi " Erza." řekla jsem mu, "Máš krásné jméno " Diablo řekl. " Díky." řekla jsem mu, po chvilce k nám přišli kamarádi "Ahoj Erzo promiň že jsme tam byli tak dlouho byla tam fronta." řekla mi Ema. " Nevadí, no tak pujdeme dál ne? " řekla jsem jim " jo" řekli mi a šli jsme a viděla jsem na pravé straně toho kluka jak šel s kamarádem do výtahu. Zatím co mi jsme šli dál.

Tak tohle je další kapitola co jsem po dlouhé době napsala. Jinak se omlouvám, že jsem nic nenapsala a to bylo kvůli to mu že jsem už na mobilu nemohla najít už upravení příběhu, takže to bylo takoví blbí a tady na pc jsem to našla tak nevím je to divní, zatím mi napište jestli se vám tahle kapitola líbila a napište mi. :-)