Payne's twins

2.

Mackenzie's POV (10 a.m., London, Great Britain)

"Co tady děláš?" promluvila jsem a to Harryho vyděsilo natolik, že spadl z gauče, na kterém ležel.
Spíše spal, dokud jsem ho nevzbudila.

"Bože! Já se vyděsil," zasmál se chraplavě až mu vylezly jeho ďolíčky, na které by sbalil dost dívek.

"Vidím," zasmála jsem se a přešla k televizi, odkud jsem vytáhla flešku, abych si na ni mohla přetáhnout film na večer.

"Já se z tebe zblázním," zasmál se za mnou a já se na něj otočila.
Položil mi ruce na boky a opřel mě o stěnu hned vedle televize.

"Hazz, někdo nás uvidí," řekla jsem potichu a podívala se za něj.
Do obýváku jde vidět z kuchyně, kam vedou schody do patra.

"Proč se pořád skrývat, hm?" zašeptal mi do ucha a skousl mi ucho.
Položila jsem mu ruce na hruď a zavrátila hlavu na stranu, když se jeho rty přesunuly na můj krk.

"Harreh," vydechla jsem, když začal sát mé citlivé místečko na krku.
Jeho jedna ruka se přesunula z mého boku na mou tvář, aby si ji přidržela. Jazykem přejížděl přes můj krk a já věděla, že se mi tam co nevidět udělá modřina...

"Nevíte, kde jsou ti dva?" uslyšela jsem hlas z chodby a rychle zareagovala.
Shodila jsem Harryho na pohovku a přeběhla ke stolu, který stojí před obřím oknem do zahrady a rychle zapla svůj laptop.

"Ahojte," usmála jsem se na ně a postavila se ze židle.
Nervózně jsem koukla po Harrym, který dusil smích a Louis sedící vedle něj se na něj divně podíval.
Přešla jsem k Liamovi a pevně ho objala. Ojetí mi opětoval a po chvilce se odtáhl.
Vyděsila jsem se, když se zamračeně díval na můj krk.

"Co to sakra-?" přesunul jeho ruku k mému krku a přehodil mi vlasy na rameno, aby měl výhled na práci Harryho.
Naštvaně jsem střelila pohledem na Harryho a sykla, když Liam na modřinku zatlačil.

"Kdo ti to udělal?" odtáhl ke mě ruku a poodešel pár kroků dozadu.

"J-já-" chtěla jsem říct nějakou hodně špatnou výmluvu, ale někdo mě přerušil.

"Byl jsem to já," zezadu ke mě přišel Zayn a přehodil mi jednu paži přes ramena.
Shrbila jsem se a nevinně se usmála.
Tenhle člověk je můj nejlepší kamarád z mnoha důvodů. A jeden z nich je, že si vždycky kryjeme záda.

"Cože?!" vyjekli naráz Louis i Liam a já bych se v jiné situaci zasmála...

"Jen jsme blbli," protočil očima Zayn a mrkl na mě.

"Nedělějte z toho vědu," dodal, když se na něj nevěřícně dívali, všichni, včetně Harryho.
Jeho zelené oči ztmavly a já viděla, že je naštvaný.

"Já půjdu," ukázala jsem směrem do chodby a rychle se otočila a byla pryč.
Z obýváku se ozval smích a potom plácavý zvuk, takže hádám, že Liamovi ujely nervy.
Oblékla jsem si koženkovou bundu a obula si mé boty.

"Hey," přiběhl za mnou Zayn a taky se oblékl.
Hádám, že byli někde ve studiu a Harry se na to zase vyprdl.

"Zajdeme si na oběd?" mrkl po mě a spolu jsme vyšli našeho baráku.
Vlastně tady bydlí všichni kluci, kromě Harryho a Louise, kteří mají byt v centru Londýna.

"Dobře," řekla jsem potichu a přitáhla si k sobě bundu, když jsme vycházeli z areálu naší zahrady bránou.

"Chceš si o tom promluvit?" poukázal na modřinku, která byla zahalená límcem mé bundy.

"Možná později," usmála jsem na něj a on se zastavil.
Nechápavě jsem se na něj podívala, ale když mě objal kolem krku a přitáhl si mě k sobě na jeho hubenou hruď, omotala jsem mu ruce kolem pasu a vdechla vůni jeho šamponu smíšeného s vůní cigaret.
Byla jsem o trošku vyšší než on, ale určitě poroste. Vždyť je mu jenom osmnáct.

"Mám tě rád, pamatuj si to," řekl mi do ucha a já se musela usmát.

"Always and forever," zašeptal po chvilce a já zavřela oči.
Tohle jsem potřebovala. Objetí od úžasného člověka.