Riverdale

Břeh Řeky 1/2

Riverdale. Tak to je naše město... Maloměsto. Normální jako každé jiné, ale známé kvůli jednomu osudovému dni kdy se stalo hodně věcí. Náš příběh začíná tím co udělali dvojčata Bloosomovi toto léto. Jen se prý chtěli plavit na naší řece podle které se pojmenovalo město. Další co víme je, že skauti co procházeli okolo řeky najednou spatřili Cheril Bloosomovou na břehu řeky. A jediné co dokázala říct bylo „Jason...“. Hned se začalo s pátráním po ztraceném dvojčeti Jasonovi Bloosomovi. O týden později rodina Bloosomovím pohřbila prázdnou rakev, a Jasonova smrt byla prohlášena za nehodu. Podle Cheryliných slov jí upadla rukavice do vody, a Jason se pro ni nahl. Když náhle přepadl a utopil se. A  tato červencová nehoda se do našeho města přihnala ve chvíli jako neuvěřitelná záhada...

POHLED VERONICI
Vystoupila jsem z limuzíny a po boku mámi se podívala na tu obrovskou budovu před námi. „připrav se drahá, apartmán je malý ale...“ dokončila jsem prolog s ní „ale vždy kvalitní“. „a navíc je to jediný zbytek majetku co nám po otci zůstal“ prohodila a rozešla se vstříc našemu novému domu. Zavřela jsem za námi dveře a ke dveřím se přihrnul postarší chlápek. „paní Hermiono! Vítejte doma!“ pozdravil nás s radostí na tváři. „ách Smithersi! Bože vypadáte pořád tak skvěle jako naposledy co jsem tady byla, tak dlouho jsme se neviděli“ navzájem se obejmuli. „Smithersi ráda bych vás představila mé dceři Veronice.“ řekla a otočila se na mě. „rád vás poznávám“ podal mi ruku kterou jsem přijala a usmála se. „dojdu vám pro zavazadla“  a jak řekl tak udělal. „a mohl bych vám nabídnout menu aby jsem objednal?“ zeptal se u dveří, „ne. Ne ráda bych se zase znovu podívala do Chock'lit shoppe a objednala si tam  ty skvělé burgery“ řekla máma a já se po obou podívala. „proč se to jmenuje Chock'lit shoppe a proč tam prodávají burgery?“ zeptala jsem se. Oba se na mně podívali....

POHLED BETTY
Vlasy jsem si dala do malého culíku a podívala jsem se na svůj odraz v zrcadle. „těšíš se? Jsi nervózní?“ zeptal se mě můj kamarád, je teplý ale mám ho ráda jako sourozence. Otočila jsem se k němu a řekla „obojí. Neviděla jsem ho celé léto“. „bože Betty shodli jste se, ty máš ráda jeho a on tebe. Už by jste spolu měli dávno začít chodit“ vyjekl a převalil se  na druhou stranu mé postele. „tak proč Kevine. Nikdy nic neudělal nebo neřekl?“ zeptala jsem se zoufale a začala si pudrovat obličej. „ó. Můj. Bože.“ řekl nahlas a já se k němu otočila. Byl zkloněný k oknu a na něco tam koukal. „změna hry, Archie je i sexy“ řekl a já se vecpala k oknu. Archie si zrovna oblékal triko a vůbec si nevšiml že na něj civý dvě hlavy od vedle.

O PŮL HODINY POZDĚJI
„a jak to jde doma?“ zeptal se na otázku kterou jsem čekala. Znal mě celou, znal mojí mámu i co se stalo mé sestře. „nic novýho... A ty?“ zeptala jsem se na oplátku. „uvědomil jsem si z celého léta a toho incidentu jednu důležitou věc Betty. Život je krátký a já bych měl tedy dělat něco co mě baví. Už nechci lít beton jako můj táta, začal jsem skládat písničky a jednu jsem už nahrál. To je to co mě naplňuje“ rozpovídal se a já přikývla. „to je.. Úžasný Archie. Ale co tvůj fotbal?“ zeptala jsem se celkem zklamaně. Mohl by to v něm dotáhnout velmi daleko, je to náš školní fotbalový badboy. „skončím s tím a začnu zakládat básně“ řekl a usmál se. „víš Archie. Začala jsem přemýšlet nad tím co je mezi námi. Já bych možná chtěla aby mezi námi bylo něco Víc než přátelství... Archie?“ najednou mi došlo že je úplně mimo a pozoruje dívku co vešla dovnitř našeho obchodu a zeptala se na svojí objednávku. Rozešla se k nám a usmála se, „ahoj“ řekla a Archie jí hned odpověděl na oplátku. „jaké jsou tu cibulové kroužky?“ zeptala se, „nejlepší“ odpověděl unešenej Archie a já si přišla jako vzduch. „a mohu dostat ještě cibulové kroužky prosím“ řekla za kuchařem který přikývl. „Veronica Lodge“ představila se a Archie ji podal ruku na pozdrav. „Archie Andrews.... Jo a tohle je Betty Cooper“ konečně si vzpomněl na mě a já se mohla taky představit. „Oh. Ty jsi ta co“ řekla a já dokončila její větu „jo budu tě provádět po naší škole“. „nechceš se k nám přidat?“ řekl Archie a já zvedla obočí v děsu, no tak to Teda ne. Tohle měl být večer kdy jsme spolu měli začít chodit a místo toho jsem byla jenom svědkem toho jak se Archie zakoukal do tý nový holky. „máma na mě čeká, ale uvidíme se ve škole... Ahoj“ odešla z obchodu a já zůstala civět na Archieho omamený pohled. „co jsi říkala?“ zeptal se hned co se vzpamatoval. Tolik to ve mně vřelo že jsem si uvědomila že už nemá cenu se ho ptát znovu. „nic“ odpověděla jsem potichu.