Už mám 3 kontrakci doktorka říkala že dnes rodit URČITĚ budu. Ležela jsem na posteli a vedle mě seděl Vojta nervózní držící mě za ruku.
"Fu fu fu fu fu" Oddychovala jsem.
"To zvládneš jsem tu s tebou!"
"Pane Drahokoupil můžete prosím na chodbu jdeme na to"
"Jistě, pá lásko věřím ti si silná!"
"To je hezké jak vás má rád to se tak často nevídá" Jen sem se usmála.
"Tak a teď zatlačte a držte!"
"aaaaaaaa"
"Skvěle a znovu!"
"AAAAAAA!!"
Pohled Vojty:
"AAAAAAA!!" Proboha doufám že se nic neděje!
"Vojto už jsme tady!" Příběhly moji i Anetky rodiče.
"Ahoj"
"Tak co? Proč pláčeš?"
"Ale těším se je to neuvěřitelný je to jak.."
"Jak...?"
Rychle na to zapomenout!
"Nic.."
"AAAAAH!!"
"Teda ta umí křičet."
1 hour later...
"Pane Drahokoupil?"
"Ano satlo se něco?!"
"Váš syn je na světě..Pojďte zá nimi" A tak Vojta šel a vidělt tam Anet s miminkem na hrudi.