Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Year~1985 Roger~36 Miriam~29 Place~Rio de Janiero
Draft~Byla jsem na výměném pobytu v Riu de Janieru a můj pobyt se blížil ke konci. Chtěla jsem to zakončit něčím veselým. V Riu se odehrával koncert nějaké skupiny a tak jsem se rozhodla vyzkoušet něco nového. Koupila jsem si tedy lístky a šla jsem.
~🍁~
Jela jsem taxíkem k místu odehrání koncertu. Tak strašně moc jsem se těšila, že uvidím a taky uslyším něco nového. Taxík mě odvezl na místo. Já jsem zaplatila.
,,Obrigada adeus!" Překlad z portugalštiny: děkuji nashledanou! Vystoupila jsem z taxíku a šla jsem ke vchodu, kde byla spousta lidí. Kvůli bezpečnosti tam každého prohledávali, aby náhodou neměl dotyčný u sebe zbraň, protože tady v Brazílii je běžné mít u sebe zbraň. Nějaký policista mě tam prohlížel, když nakonec u mě nic nenašli tak mě pustili dovnitř. ,,Agradável divertida Senhorita." Překlad z portugalštiny: pěknou zábavu slečno. ,,Obrigada." Spustil se obrovský potlesk pro kapelu, která přiběhla na pódium. "Usedli" ke svým nástrojům a začlo se hrát. Jejich písně mě zaujali.
Koncert se blížil ke konci a začali hrát písničku, která se mi líbila na tolik, že mi tekli slzy z oči jako ostatním lidem. ,,Love of my life you've hurt me. You've broken my heart and now you leave me. Love of my life can't you see?" Hned jak písnička skončila se spustil ještě větší potlesk než na samotném začátku. Když jsem se rozhlížela kolem sebe uviděla jsem několik lidí, kteří si ještě otírali slzy. A já jsem patřila mezi ně. Koncert skončil a já se nějakým způsobem dostala bůh ví kam a ještě jsem k tomu všemu do někoho narazila. Spadla jsem, ale ten muž mě chytil. ,,Desculpe. Não te vi!" Překlad z portugalštiny: promiňte. Neviděla jsem vás! ,,Omlouvám se, ale portugalsky neumím." Postavil mě zpátky na zem. ,,Vy jste Angličan, že?" ,,A vy nejste z Brazílie, ale taky z Anglie." ,,Ano...a ještě jednou jsem vám omlouvám jak jsem do vás narazila a spadla jsem na vás." ,,Ne ne v pořádku. Já jsem rád, že jsem vás mohl chytit. Málem jsem se vám zapomněl představit jmenuji se Roger Taylor." ,,Těší mě. Miriam Manová." ,,Prosím tykej mi." ,,Dobře Rogere... ale už bych měla jít." ,,Ne ne pojď se mnou prosím...s někým tě seznámím." ,,Dobře tak jo, ale jen na chvíli rodina se po mě bude schánět." ,,Slibuji, že to bude jen na chvíli." Došli jsme k nějaké dodávce. Uvnitř byli další tři muži. A pak mi to docvaklo. To jsou oni. Ti čtyři kluci, kteří hráli a zpívali na podiu. Roger mě s nimi seznámil. Chvíli jsme byli v dodávce povídali si a já jsem se snažila je naučit alepoň jednu větu v portugalštině. No moc jim to nešlo, ale neměla jsem jim to za zlé je to docela těžký jazyk. Bylo už po půlnoci a Roger se nabídnul, že mě odveze "domů". Dali jsme si navzájem svá telefonní čísla a řekli jsme si, že se zítra musíme vidět.
***
Bylo ráno. Měla jsem poslední den. Večer mi letělo už letadlo domů. Zabalila jsem si věci, rozloučila jsem se z rodinou a šla jsem. Vyšla jsem z domu a nestačila jsem se divit koho jsem uviděla. Kluky a dodávku. ,,Přece nepoletíme domů sami." Řekl Freddie. Všechny jsem objala. Nasedli jsme do dodávky a jeli jsme na letiště.
Jelikož já moc cesty letadlem nemusím tak jsem byla "trošku" nervózní. ,,Neboj..." uklidňoval mě Roger. Když už měl svoji ruku tak hezky "nastavenou" tak jsem mu ji stiskla. Cesta proběhla celkem v klidu, když jsem držela Rogerovu ruku. Po přistání jsme se rozloučili a každý jsme šli svojí cestou.
O 1 měsíc později
Bylo krásné odpoledne. Kluci se mi neozvali. Nejspíš měli hodně práce a tak jsem jim nevolala. Někdo zazvonil. Zvedla jsem se ze židle a šla jsem zezahrady ke dveřím. Otevřela jsem a v nich stál Roger s kyticí růži. ,,Ahoj Miriam promiň, že jsme sme se ti neozvali, ale měli jsme toho moc. A jelikož jsem měl čas a ty jsi mi řekla, kde bydlíš tak jsem tě musel navštívit." Na nic jsem nečekala a objala jsem ho. Tak moc mi chyběl. ,,Pojď dál." Převzala jsem květinu a dala jsem ji do vázy. ,,No a-" Roger mě políbil. ,,Tohle jsem chtěl už udělat hodně dlouho..."
O 2 roky později
,,Pane Taylore gratuluji vám je to kluk!"
Nooo a já si myslím, že tady bychom sme to mohli ukončit. Omlouvám se, že hodně dlouho nevyšla kapitola, ale nebyl vůbec čas. Snad se vám kapitola líbila. Tato kapitola je pro mimush_12 ❤️promiň, že jsi na ní čekala tak dlouho😔. S láskou vaše Natka😌 Můj instagram:_natka_bradka_
