BEALTAINE

I.

Prsty nohou mám zabořené v hlíně.  Cítím, jak se mi do plic dere studený ranní vzduch. Celé tělo mě zebe, ale přesto se snažím soustředit na slova.

Hic sto ante te nudum, nisi mihi placet, obserco mi domine ego sum paratus.

"Nepospíchej, drahá," řekla tetička Betty.

Cítím, jak se mi roztahuje hruď.

Ego sum, nolite timere: ego sum parata, tua sum.

Položím obě kolena na zem a ruce natáhnu dopředu. V jedné ruce svírám kočičí ocas, ve druhé květy magnolie. Políbím studenou zemi a přitom cítím, jak se mi trny rašící se země, zarývají do dlaní a chodidel.

 Si da mihi potestatem, et fideliter serve meus usque ad mortem.

Naráz se všechno zastavilo. Vítr přestal proudit. Ptáci přestali zpívat. Všude nastalo hrobové ticho. Kočičí ocas a květy magnolie shořely. Na mé pravé dlani se objevilo purpurové číslo. 

"Třináct dní," řekla jsem zlomeným hlasem.

"No to jsem si myslel, že ti dá tak tři dny," ozval se bratr.

Zamračila jsem se na něj. "Třináct dní je krátká doba."

Sestřenka jenom vzdychla. "Víš, Pán se musí pořádně rozhodnout, jestli přijme holku, která neumí vyvolat ani démona."

Vstala jsem a rozzuřeným hlasem jsem namítla: "Jestli si dobře pamatuju, Allison, tak to bylo zrovna minulé léto."

"Jo, ty myslíš tu obří myš? Prosím tě, to nebyl démon, jen křeček," zasmála se.

"Přestaňte se tady handrkovat. Třináct dní je tak akorát. Pán ví, kolik dní má každému dát, aby mu prokázal své služby," namítla tetička Betty.

"Myslím si, že po Naiře bude chtět maximálně ukrást krabičku cigaret,"ozvala se znovu sestřenka. "Na to nepotřebuješ ani hodinu."

Tetička mě chytila za paži a řekla: "Pojďte, udělám vám čaj z maliníku," zasmála se a mrkla. "A taky je tam ještě pár mandlových sušenek."

Společně jsme se vypravili do našeho domu, který stál na okraji města Malden, dobře schovaný před zraky zvědavých očí.

---

Bratr mi podal pár mandlových sušenek a spokojeně se uvelebil na křesle. 

"Jaký úkol přenechal tobě, H?" nadhodila jsem s pusou plnou sušenek.

"No, krádež cigaret to tedy opravdu nebyla," rozesmál se. "Nepožádal mě tak docela o malou věcičku..."

"Vražda?"
Zamyslel se. "Ne, vražda ne. Chtěl po mě, abych si usekl všechny prsty u nohou."

Jako by mi po zádech stékala studená voda. Vůně mandlí vystřídala pachuť krve. "Ach, sestro," usmál se a oči se mu rozzářily. "Nebylo to tak nakonec strašné a podívej," řekl a zdvihl obě nohy. "Nemám snad prsty?"

Párkrát jsem zamrkala, jestli si ze mě neutahuje.

"To po tobě vážně nechtěl, že?" Nevěřícně jsem se na něho zahleděla.

"Ale ano, chtěl,"přisvědčil. "Jenomže jakmile jsem si je usekl, jako zázrakem jsem je měl přišité."

"Ale ty přece nejsi léčitel."

Znovu se usmál.

"Tak a teď ti povím malé tajemství, ano?" Zazubil se. Určitě spousta mladých dívek by pro něho do pekla skočila. "Pán od tebe chce laskavost, protože si tě chce vyzkoušet." Rýpl do mě nehtem. "Chce si opravdu ověřit, že veškerým jeho přání vyhovíš."

"Samozřejmě za cenu schopností," odpověděla jsem znechuceně. 

"To také, ale jakmile s ním uzavřeš dohodu, je to navždy. Budeš mít sice schopnosti a krásu, ale volnost bude pryč." Sotva to dořekl a  začal pomalým dechem sfoukávat svíčku.

Takže, když někoho zabiju, vrátí mu zpět život?

"Teoreticky ano," řekl. Občas jsem zapomínala, že doma umí číst myšlenky.

"Ale co když po mě bude chtít, abych podpálila školu?" zhrozila jsem se. "Nebo nemocnici?"

"To asi ne, ale u křesťanského kostela bych si tak jistý nebyl," řekl Thomas. "A teď mi promiň sestro, jdu do školy."

"Uvidíme se tam za třináct dní," zavolala jsem na něho, ale on se už vypařil.

Vypila jsem studený čaj a odešla jsem do kuchyně. Všude byly rozvěšeny různé rostlinky. Na zdech se třpytily čarodějné symboly a nad hlavou mi poletovali dva netopýři.

"To vás tetička nepustila ven, nezbedníci? Mazejte!" 

Otevřela jsem okno a pustila je ven. 

Když jsem se obrátila čelem ke kuchyni, došlo mě, jak většina zdí byla hrozně špinavá. Na některých z nich byla dokonce uschlá krev od jednoho smrtelníka, který se nám jednou vloupal do domu. Sestřenice ho potom proklela. Na podlaze potom byla samá krev. Museli jsme ji drhnout dva dny.

Při láskyplném prohlížení zdí jsem si všimla symbolu, který byl úplně nový.  Byl jen těžko rozeznatelný, ale já jsem věděla, co přesně znamená. 

"Hm, asi bych si mohla najít tu kočku."

Vzala jsem několik různých druhů rostlin a zamířila do města.