D: To tak scházelo Mates... Nevydržíš to?
Math: Ne
M: Tak pojď
Mery vyběhla z auta, vypoutala ho a čurali mezi dveřma. Úspěšně to zvládli
D: Tak co nezamrzl ti?
Math: Ne
Mery se Zasmála
M: Humor tě nepřešel koukám
Zachvili se vzbudil i Dája, tak ho Mery nakojila a stále čekali v koloně. Chůvička Matýsek je vždycky zvládl utišit. Teda spíš Samíčka, Dája je takovej salámista, že to ani není možný.
M: Tak co?
D: No vypadá to, že má náš pruh zelenou, ale jestli tam bude až tam dojedeme my, to je otázka...
Konečně kousek popojeli, ale žádná sláva
M: Já zavolám profesorovi
KH: Ano Mery
M: Dobrý, já se moc omlouvám, ale stojíme kolem hodiny na dálnici teď jsme kousek popojeli, ale snad do hodiny přijedeme
KH: Ježíši to chybělo tak se opatrujte a čekáme na vás
M: Dobře, zatím
Rozloučili se už i Mery to docela štvalo. Asi za 10 minut se to docela rozjelo a za necelou pulhodinu byli v Praze u profesora. Dája si šmudlal očička, Samíček řval a Mathiasek byl z brášků solidně unaven.
D: Tohle byla zase cesta roku
M: To jo
Dolu jim přišla pomoct Lenka
Le: No. Konečně
M: Dobrej
D: Čau
Math : Ahoj babí
Le: Ahoj, prcku, u nás ti něco nechal Ježíšek
Math:Joo...
Utíkal ke dveřím
Le: Tak já si vezmu tohohle křiklounka, co Samíčku
Samíček přestal a jen popotahoval
M: Všichni kluci jsou z toho přešlí, Samík byl většiny stání přisátej u prsu, Dája spal a Mathiasek polospal viď?
Math: No skoro jsem usnul kdyby Samík neplakal
Co dostanou u profesora?
ČTEŠ
David a Mery 3
FanfictionAsi vám to přijde nekonečné jako Ulice, ale další kniha byla žádaná tak je tady. Užijte si ji.
