Zloději duší

Den 1 HROZBA

„Haló je tu někdo?" voláKlára když přijde do školy „Tohle není vtipný vylezte!" jeticho a všímá si že tu něco nehraje ,všechny lavice jsourozházený a okna jsou dokořán. Vydá se podívat blíž keskupince stolů u sebe. To vypadá jako pyramida. Pomyslí si. A jdeblíž k té divné . Najednou se začne hýbat a skrz stoly vyběhneskoro průhledný modrý vlk. Klára se velmi lekne když se na níotočí ,ale on pak odběhne skrz zeď. Klára se váhavě rozejde kmístu odkud vylezl. „Haló je uvnitř někdo?" zeptala se ,alenic se neozvalo tak odendala první lavici a všimla si že tam ležítělo. Dala pryč i pár dalších lavic a dostala se dovnitř.Otočila tělo a vykřikla „Luci?!" její nejlepší kamarádkaležela na zemi a vypadala že nežije. Už už se chtěla otočit aodejít když v tom si všimla že se nadechla. Rychle se jí vydalapomoct. Když k ní přišla už se probírala. „Jsi v pořádku?Co se tady stalo?" Lucka jen řekla „Nevím co se to stalo přišlyti vlci a ze všech ve třídě náhle zmizel život a vyšli z nichdalší ze mě taky ale mě něco drží při životě. Jejich tělavzaly sebou jako nějakou vzácnost. Myslím že bez nich by zemřely.Ke mě ten vlk mluvil říkal že je Talgo vlk duší je z té mojístvořený ale je jiný než ostatní on se chce vrátit bude na měčekat v třetím světe u vlčích roklin." Vysvětlila Lucka„Jsem v pořádku jen mě bolí hlava" dořekla a objala svoukamarádku. „Tak se tam vydáme." řekla Klára a pomohla Luccena nohy. Nejdřív prohledaly třídu jestli tam někdo není achtěly se vydat na cestu jenže nikoho nenašly. „Co to tam je?"Řekla Klára a ukázala na zem byly tam stopy vlků a papír „Tadybyl ten portál skrz který přišly" řekla jistě Lucka a zvedlapapír „To je vzkaz!" vykřikla a začala číst MiláLuci to jsem já Talgo vchod do třetího světa je ukrytý v podzemítéhle budovy kód na vstup je įĿƋƍtak to dej do lebky a otevře se portál budu na tebe čekat u vlčírokle brzy nashle a dej na sebe pozor.Když to dočetla otočila se na kamarádku a řekla „Aspoňvíme kam máme jít." „A kam teď?" řekla Kláracelá udýchaná z běhu do sklepa. „Musíme to tu prohledat."Prohlásila Lucka a začala obcházet celou místnost. „Někde totu musí být." po chvíli přemýšlení se do toho dala i Klára.„Pozor!" vykřikla Lucka „Támhle něco je." Vypadalo to jakojeden z těch vlků ale byl mnohem menší. „Co to je?" najednouse to pohlo „Já nejsem co ,ale kdo!" začlo se to hned ohánětocáskem „Jsem Safirus dračí duch. Talgo mě požádal aby jsemtu na tebe počkal a pomohl ti. Já nejsem z lidských duší jakooni já mám lidem pomáhat s rozhodnutími ,ale lidi na nás nedalytak můj druh vymírá jsem jediné mládě za posledních 16 let."říkal ale děvčata si ho pak už nevšímala. „Může nám tedaprosím tě pomoct? Potřebujeme zachránit kamarády. A co jsou tivlci vlastně zač?" Řekla Lucka která toho jeho chvástáníměla tak akorát dost. Safirus teď trochu znejistil „Jsou to vlciduší. Bývají vyvoláváni šamany ,ale v přítomnosti užvyvolaných vlků musí vystoupit z těla. Jsou to vlastně tynejdůležitější části lidské duše. Ale i když jsou užvyvolaní pokud se něco stane s jejich bývalým tělem jsou zraněnii oni proto je vždy zbaví vědomí a odnesou do nory. Tebe Talgonechal při vědomí aby jsi ho mohla vzít zpět. Je to jeden z těchjiných kterým se líbí být v lidských životech. Jeho příbuzníse ho proto zřekly ale v třetím světě je teď doba tak zlá žepotřebují každou pomoc." dořekl své vyprávění a zívl. „Cose tam děje že vyvolávají naše duše?" Ptala se dál Klára.„Na vlčí straně je ledová kletba a na kočičí ohnivá jenžekočkám teplo nevadí a vlky ta kletba mění na ledové VLKY. Tikteří se změnily mění na led vše čeho se dotknou a nejhoršíco z toho je že vraždí své druhy a tím probouzí Matriatastrašlivého démona ledu a smrti. Udržovaly ho ve spánku pouhé 4runy z nichž se dochovala jen jedna zbylé byly ukradeny. Ale je knim mapa psaná krví jenže tu nikdo z našeho světa nepřečte.Potřebujeme pomoc válečníků jenže vlci jsou moc hrdí na to abyje požádaly o pomoc. Jen Talgo byl ochoten se za nimi vydat ježeto zakázaly tak se rozhodl že jestli ho donutí od tebe odejít taktě požádá o pomoc."řekl a vypadalo to že se rozbrečí Klárase však jen otočila na Lucku a řekla „Tak jim jdeme pomoc jestlije to tak zlé jak říká nemůžeme je tam tak nechat." a usmálase na Safiruse. Ten je dovedl k duté části zdi kde byla na zemimalá lebka Lucka do ní zadala įĿƋƍ ale nic se nestalo. V tom sedo toho pustil Safirus a začal na té lebce jakoby něco hledat pakdo ní dloubl ocasem a náhle otevřel se modrý kruh který je dosebe vtáhl.