Nejvíc si z té cesty pamatuju právě tu cestu. Vůz, který kodrcá mezi zlatavými poli, kontrast té žluti s temnotou zelených hvozdů, prach a vůní dozrávajícího obilí, svěžest léta, prvního svobodného, jak říká máma. Ve voze je se mnou právě ona, malý Jakub, bratr, co se narodil teprve nedávno - a Swing.
Swing je pes, voříšek s černýma ušima a věčně usměvavou mordou, pořád ho vidím, jak ve voze stojí, packy opřené o hrazení, dívá se a nasává pro něho nové pachy. Pes, který celý život prožil ve městě, stejně jako já a moji rodiče, teď nedočkavě čte tuhle novou psí knížku plnou neznámých vůní donedávna německých Sudet, pes, jenž dostal jméno po matčině oblíbeném tanci, pes, který stejně jako my přežil těch šest let hrůz války, která smetla všechno, co jsme do té doby mněli.
Náš dům, naše známe, náš předchozí život.
Vůz táhnou dva koně, grošák a hnědák - jejich pot se mísí s vůní léta, jdou klidně a tiše, vede je zkušená ruka nějakého kočího, který nás veze za naším novým životem na Svatý Wolfgang.
Otec nás čeká tam. Odjel o měsíc dřív, aby zabral dům po Němcích, aby vše připravil na příjezd rodiny, která nemá ponětí, kam je napjatý koňský povoz odváží.
* * *
Toto je první díl mé nové a zároveň první knihy, první část je celkem krátká budou delší o hodně delší části, ale ne každá jen když budu mít čas.. tak snad se vám můj styl psaní líbí a zítra nebo ještě večer vyjede nová část(vždycky na konci části budu říkát kdy vyjede nová)
❤❤❤
ČTEŠ
Prostě na mně zapomněli
Historical FictionUteklo 17 let od okamžiku, co se tohle všechno stalo. Nikdo z těch, o kterých tu píšu, už nejspíš není na živu. Ani jediný. Všechny vzala zem, ty mladší oheň, náhrobní desky do jedné ztratily svou barvu. Dohnalo mě staří. Kdo ví zítra už třeba nevs...
