03.

100 16 2
                                    

Setkání proběhlo skvěle. Zac je naprosto úžasný. Zjistila jsem, že studuje na stejné univerzitě jako já, jen o ročník výš. Jak to, že jsem si ho nikdy nevšimla?! Škola je sice obrovská ale myslela jsem, že každého studenta jsem už někde potkala. Zaca bych si ale určitě všimla!

Vlastně jsme si toho stihli říct docela dost. Vím, že má ještě jednoho bratra. Ale ten žije v Londýně.

Z pohledu Zaca:

Netušil jsem, že s je s Emilly taková zábava. Bohužel čas rychle letěl a já se už musel vrátit do toho hrozného domu.

Než jsem se tam dostal uběhlo půl hodiny. Když jsem odemkl hlavní dveře, na chodbě stálo nemilé překvapení.

Nevšímal jsem si toho, zabouchl dveře a klíče položil na botník. Udělal jsem jen tři kroky a klíče spadli na zem. Povzdechl jsem si a protočil panenky.

Otočil jsem se. Přede mnou stála bílá postava. Podíval jsem se jí do očí. I když to moc dlouho nešlo, protože se ta postava hned vypařila.

Sebral jsem klíče ze země a znovu je položil na botník. Otočil jsem se a tentokrát se už nevracel. 

Zapnul jsem televizi. Ani mě nepřekvapilo, že se zase sama vypnula. Položil jsem ovladač na stůl. Venku už se skoro setmělo. Nervózně jsem si mnul ruce. Za chvilku to zase začne sílit. Zalezl jsem si do postele a doufal, že se mi podaří brzy usnout.

Do 4 hodin jsem byl vzhůru. Kolem jedenácté hodiny to všechno začalo.

V pokoji mi problikávalo bílé světlo. Při každém bliknutí se ztratila a znovu oběvila. Najednou stála přímo u mé postele. Bílá průhledná postava ke mně natahovala ruku. V pokoji se hrozně ochladilo. Pak na mě začala mluvit. Měla stále stejně strnulou tvář. Ústa se jí nehýbala. I tak ke mně doléhal ledový hlas. Působil na mě stejně mrtvolně, jako její prázdné oči. ,,Nechoď pryč." Slyšel jsem šepot. ,,Nenechávej mě tu." Připadalo mi, jakoby jí tekla slza po tváři. Ale to není možné. Nemůže mít city. ,,Pověz mi, kdo jsi a co po mně chceš." Špitnul jsem s  jasným strachem v hlase. ,,Neodcházej. Pomoz mi." A pak už jsem jen ucítil chlad a usnul.

Z pohledu Emilly:

Nemohla jsem spát. Pořád jsem měla Zaca před očima. Už se těším, až se nastěhuje! Nikdy jsem neviděla nikoho tak dokonalého, jako je on! Asi jsem se vážně zamilovala...

Lidičky, jste skvělý ♡♡
Vaše Votes nás vždycky nakopnou, abychom napsali další kapitolku. ♥♥
Btw. Omlouváme se, že nám to vždycky tak dlouho trvá ale... máme prostě špatnýho fyzikáře, tak se to musíme doučit doma :DDD

Dostali jste se na konec publikovaných kapitol.

⏰ Poslední aktualizace: Nov 03, 2014 ⏰

Přidej si tento příběh do své knihovny, abys byl/a informován/a o nových kapitolách!

Black spirit.Kde žijí příběhy. Začni objevovat