Notak Paule, odvaž se!

630 27 1
                                    

"OMG,OMG,OMG!"

"Nekřič tolik, někdo nás uslyší! Ticho!" křikl potichu John.

"Holky mi to neuvěří!" skoro zařvala.

"Ach jo.." John si začal sundavat kalhoty.

"Pojď! Udělej mi dítě! Johne Lennone!" vrhla se na něj.

"Pusť mě!" odstrčil jí "Jdu raději do baru."

"Ale..." nechápavě stála uprostřed pokoje, a sledovala jeho opileckou chůzy. Než pootevřel dveře, ještě se na ní otočil, a řekl:"A až přijdu, nechci tě tu vidět."

"Johne, ty se tu nalejváš?" přisedl si na barovou stoličku vedle Johna Paul.

"Ještě jednou whisky, prosím." řekl směrem k číšníkovi "Ne Paule, jak tě to mohlo napadnout?"

"Co se stalo?"

"Ženský, hned zjistí kdo jsem, a vyvádí." napil se.

"Ženský nemusíš mít na jedno použití..."

"Paule?"

"Ano?"

"Si děsnej suchar..." položil si hlavu na barový stůl.

"Hele já to za tebe dopiju, a půjdeš si lehnout, je stejně pozdě, a zítra máme tiskovku."

"Nejsi moje máma! Tak se tak nechovej. Nikam s tebou nejdu'"

Po pár minutách už Paul táhne opilého Johna do jeho pokoje.

Pootočil klíčem co našel u Johna, a otevřel dveře dokořán.

Johna opřel o zeď co dělila předsíň a ložnici.

"Proč jsi takový suchar?" usmál se "Proč?"

"Nejsem suchar..."

"Jsi, vůbec se neumíš odvázat!"

"Ale umím..."

"Jo? A kdy jsi se naposledy odvázal? "

"No, teď si to nepamatuju, ale bylo to nedávno." začal Johnovi sundavat kabát.

"Když se umíš odvázat, tak mě polib! Dělej!"

"Ne!"

"Říkám, jsi suchar!"

Paul už to nemohl poslouchat, dal mu dlouhý a vášnivý polibek.

"Paule...."

"Nech toho..." otočil se směrem ke svému pokoji.

"Víš, jedno jsem pochopil, jsi jinej než ty ženský..." John jakoby vystřízlivěl.

Paul se naposled otočil:"Dobrou..." a zamířil do svého pokoje.

"Chtěl jsem s tebou mluvit." řekl Paul a otevřel Johnovi dveře u ložnice.

"Copak? Chybí ti Lennonovi rty?" usmál se.

"Neber to zla, ale ten včerejšek neber vážně, jenom jsem to nemohl poslouchat."

"A ty, to co jsem řekl" zvedl se z postele "Ber do posledního písmene vážně." chytil ho za krk, a hluboce políbil.

Paul se bránil polibku asi jenom milisekundu.

"Paule, opravdu jsi pro mě něco víc..."

Paul se začervenal:"To je díky tomu že se tak dlouho známe."

"Ne, George znám stejně dlouho."

Paul na to neměl co říct, jen stál, a díval se do Johnovo oříškových očí.

Dokud nás smrt nerozdělíKde žijí příběhy. Začni objevovat